Jak to asi tenkrát bylo? 1

13/20

Záhady českých dějin II

Jan Bauer

Záhady českých dějin II.Chcete si přečíst něco, co vás bude bavit a zároveň se dozvíte něco o minulosti našeho státu? Máte rádi díla od českého autora vynikajících historických detektivních románů Jana Bauera? Chtěli byste se seznámit i s jeho tvorbou, která vybočuje ze způsobu psaní, na který jsme u něj zvyklí? Pokud ano, tato kniha vám nesmí v žádném případě uniknout.
Titul, který vám chci představit, patří do série Záhady českých dějin, která obsahuje pět dílů. Tento díl je, jak už název knihy značí, druhým v pořadí. První vydání vyšlo v roce 2001, v roce 2016 vychází třetí vydání, všechna vyšla u nakladatelství MOBA.
Kniha je velice specifická, protože se nejedná o beletrii, ale o literaturu populárně naučnou, která je bližší běžnému čtenáři. Kniha obsahuje 14 poutavých kapitol a seznam použité literatury. Autor si v každé kapitole pokládá otázku, zda by historie nemohla být jiná, než se učíme ve školách. Na stránkách najdeme spousty zajímavých hypotéz, které se autor snaží podepřít použitím odborné literatury. Tato kniha každého čtenáře donutí přemýšlet a hledat historickou pravdu. Každá kapitola je jen takovým malým naťuknutím a je jen na vás, jak si jej interpretujete.
Jednotlivé kapitoly jsou psány pro mě velice zajímavým způsobem, protože se autor na řádcích snaží spojit odborný styl s vyprávěním. Tímto postupem dochází k tomu, že si knihu může přečíst opravdu každý a velice snadno pochopí, co daným textem mělo být řečeno. Celý text je doprovázen obrazovým materiálem s popisky, což usnadňuje čtenáři představení si jednotlivých artefaktů, o kterých se zde dočtete. Obrázky jsou sice černobílé, což při čtení nijak neruší. Abych se přiznala, spíše jsem za ně byla ráda.
Kniha má sympatický formát A5. Písmo je vcelku velké a tudíž vám budou stránky ubíhat před očima. I přesto, že se jedná o populárně naučnou literaturu, mohu konstatovat, že knihu budete mít během chvilky zhltnutou, protože se čte téměř sama.
Abych jen nechválila, musím i něco zkritizovat. V knize jsem si často všimla přepisů a vypuštěných písmenek, není to však nijak zásadní, i přes toto ji přečtete jedním dechem a textu porozumíte.
Knihu bych doporučila všem, kteří si chtějí přečíst něco, co pomůže v historické orientaci (datace apod.), ale rozhodně neslouží k účelům podložení vlastního historického bádání v daném tématu. Jedná se o velice zajímavé a inspirativní čtení, které vás donutí se zajímat o historii naší vlasti a zamyslet se. Co vy víte, třeba se vám podaří odhalit taje nějaké zde uvedené záhady.
Kniha se mi líbila a četla se mi dobře. Za trošku chybek malinko snížím své subjektivní hodnocení, takže finální číslo zní: 95 %.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Série:                  Záhady českých dějin (2.)
Žánr:                   Literatura naučná, Historie
Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2001
Počet stran:         224
Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-243-6951-8
Poděkování:
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala, knihu můžete pořídit zde.
Reklamy

Byl jednou jeden Řek

Pavel Oliva
Démosthenés
DémosthenésToto je poslední kniha, kterou jsem tento rok četla pro studijní účely. Musím říci, že se mi trošku ulevilo, protože od teď sem budu minimálně 2 měsíce vkládat knihy, které by mohly udělat radost všem. Nejen těm, kteří se zajímají o historii.
Kniha pojednává o životě a o tom, co dokázal rétorik Démosthenés. Popis začíná pochopitelně jeho narozením a hned na počátku se dozvíte také o majetkových poměrech jeho rodiny. Z toho pak vyplývá to, že díky svému bohatství se musel podílet na výrobě triér (lodí pro Athénský námořní spolek). Na těchto lodích se sám zúčastnil některých bojů. Dále jsou zde velice barvitě popisovány jednotlivé procesy, kde působil jako obhájce a rétor.
Co se mi na knize líbilo: V začátku se mi velice líbil způsob, kterým autor jednotlivé fáze Démosthenova života popisoval. Bylo to velice čtivé a zároveň snadno zapamatovatelné. Další věcí, která se mi moc líbila, bylo to, že autor při psaní nedělal žádné chyby, ať už se jedná o pravopis nebo o faktografické údaje. Dále musím vyzdvihnout obrazovou přílohu, která je vložena v polovině knihy. Člověk si udělá obrázek o tom, jak to v té době vypadalo ve starověkém Řecku apod.
Co se mi na knize nelíbilo: Začátek byl fajn, ale ten konec? Jak kdyby byl autor unaven. Čtivost trošku upadala a hodně se zde opakovaly články z Démosthenových proslovů na sněmu. Za každým proslovem je uvedená závorka s čísly, která pro mě nebyla moc pochopitelná. Pravděpodobně se týkalo o číslo strany, odstavce a řádku.
Doporučení: Knihu bych doporučila těm, kteří se zajímají o historii starověkého Řecka. Popř. studují historii.

Bibliografické údaje:
Žánr:                      Naučná literatura – Historie
Rok vydání:           2007
Počet stran:            128
Nakladatelství: Baset
ISBN:                     978-80-86410-54-8

Vzpomínka na život v Egyptě

Zelda Sharifová
Starověký Egypt
Starověký EgyptNikdy bych nevěřila tomu, že za jedno odpoledne sepíši dvě recenze, ale stalo se a mám z toho celkem i radost. Tuto knihu jsem si opět přečetla pro školní účel, ale myslím si, že bych si ji jednou vybrala i jen tak. Zaujala mě svou tloušťkou a formátem. Dalo by se říci, že je formátu A6 a má nějakých 60 stran.
Na obálce mě upoutal nejen hlavní název knihy, ale i její podnázvy. Ano, jsou dva: 1. Dávná moudrost pro nový věk a 2. Tajemství sfing. Byla jsem velice zvědavá, jaká kniha bude. Jak bude psána a tak.
Když jsem knihu otevřela, zaujaly mě nádherné obrázky, které byly celkem velké a barevné. Text byl psán poměrně velkými písmeny, když ho porovnám s formátem knihy. Musím říci, že i ty informace, které byly v textu obsaženy byly velice zajímavé a dost dobře se četly. Není to žádná nudná teorie, ale jsou to příklady ze života, které jsou podloženy hmotnými prameny. Nejvíce mě zaujaly kapitoly o pyramidách, sfingách a uctívaných zvířatech. K zahození nebyl ani všední život egyptských obyvatel. Tak co myslíte, jak si v té době žili? Pokud to chcete vědět, tak informace získáte právě v této knize.
Co se mi líbilo: Musím velice ocenit to, že autorka dokázala používat při psaní jazykové prostředky, které danou problematiku přiblíží nejen dospělému čtenáři, ale i dítěti. Z toho důvodu je kniha opatřena velkými obrázky, o kterých jsem se zmiňovala již výše.
Co se mi nelíbilo: Nevím, zda udělala občas chybku autorka a nebo, zda se jednalo o chybu překladatele, ale dost často byl překlad opravován a občas bylo zkomoleno jméno boha, ale myslím si, že jsou tyto chybky v nových vydáních již opraveny.
Bibliografické údaje:
Orig. název:               Ancient Egypt
Žánr:                          Naučná literatura – Historie
Rok vydání:               1999, 1. vydání originálu: 1998
Počet stran:                63
Nakladatelství: Volvox Globator
Překlad:                     Martin Hořák
Vazba knihy:             vázaná
ISBN:                        80-7207-207-2

Jak se píší dějiny?

Dějepisectví starověké

Josef Dobiáš

Dějepisectví starověkéToto je další z knih, kterou jsem si měla přečíst pro školní potřebu. Musím však říci, že mě velice překvapilo, že se celá kniha dá promítnout i do našeho každodenního života. Autor se zabývá tím, jak se dívali naši předkové ve starověku na historii. Myslím si, že je kniha napsaná velice dobře, protože dnešního čtenáře donutí přemýšlet nad tím, zda se dostatečně zabývá tím, kdo byli jeho předkové. Popřípadě si klást otázky, co by se dalo změnit a jak.

Hodně lidí se zabývá hlavně současností a budoucností, ale vůbec nemyslí na minulost. Přitom ta nám přináší ponaučení, abychom neopakovali chyby, které jsme již několikrát udělali. Měli bychom se nad tímto zamyslet. Věřím tomu, že se současnou situací můžeme hodně zahýbat a změnit ji k lepšímu.

V knize nepočítejte s žádným příběhem, jedná se o faktografii starověkého dějepisectví. Dozvíte se, kde se začali dějepisem jako první zabývat. Jak to dělali. Jak datovali. Kniha je rozdělena do několika kapitol: Mezopotámie, Egypt, Řecko a Řím. Poslední kapitola se týká náboženského dějepisectví.

Knihu hodně oceňuji za to, že v sobě ukrývá hluboké ponaučení. Nicméně musím říci, že se mi hodně špatně četla, protože celkem často byla prolnuta latinskými názvy, kterým jsem nerozuměla (to je moje chyba, autor za to nemůže). Jazyk v knize je již celkem historický a musíme se smířit s přeházeným slovosledem. To je ale asi tak vše, co bych jí vytkla. Pokud bychom se chtěli danou problematikou zabývat dále, najdeme téměř na každé stránce rozsáhlý poznámkový aparát se zdroji na použitou literaturu, se kterou autor pracoval.
Knihu mohu vřele doporučit těm, kteří se rádi zabývají historií, ale zároveň i těm, kteří chtějí zjistit, jak se poučit z historických chyb nejen svých, ale i celého lidstva.

Bibliografické údaje:
Žánr:                        Naučná literatura – Historie
Rok vydání:             1948, 1. vydání originálu: 1948
Počet stran:              320
Nakladatelství:         Historický klub
Vazba knihy:            brožovaná s přebalem

A co vy? Zabýváte se historií? Čtete o ní rádi? Poučili jste se z nějakých historických chyb?

Židé vs. Římané

 Válka židovská II.: Zkáza Jeruzaléma
Flavius Iosephus

Pro dnešní recenzi jsem si vybrala knihu, která je opět vhodná pro čtenáře, kteří se zajímají o historii (tentokrát o expanzi Římské říše) a pro studenty historie – zejména starověku. Děj se odehrává v 1. století našeho letopočtu.

Válka židovská IIKnihu jsem četla ze studijních důvodů a myslím si, že můj výběr byl znovu více než dobrý. Opět je středem zájmu mého referátu a musím poznamenat, že jsem zase měla šťastnou ruku ve výběru. Proč? Důvod si přečtete níže.

Když jsem si četbu vybírala, bylo mi řečeno, že je kniha tlustá, čehož jsem se docela zalekla (ne že by mi vadily obsáhlé knížky, spíše naopak, ale referát mám mít příští týden a bála jsem se, že nestihnu knihu přečíst). V knihovně jsem nakonec byla velice mile překvapena. Sice je dílo rozděleno do dvou knih, ale ta, kterou jsem měla číst, má JEN překvapivých 266 stránek poutavého čtení. Když jsem se začetla, nemohla jsem se odpoutat. Na to, že byla kniha napsána v 1. století n. l., tak autor používal velice zajímavých literárních prostředků, které čtenáře vtáhnou do děje. Ano, děj je tu na prvním místě.

Dle názvu byste si mohli myslet, že se jedná o encyklopedii židovského života, opak je však pravdou. Již v úvodu se seznámíte s životem autora a zjistíte, že byl přímým účastníkem děje, který popisuje – jeho dílo je tudíž možné označit jako kroniku židovského lidu sledující 3 roky (70–73 n. l.), během nichž vrcholila válka mezi Římany a Židy. Autor vystupuje v roli vypravěče, ale zároveň i jedné postavy v ději, pokud si knihu přečtete, tak určitě poznáte…

Kniha zachycuje nejen bohatství, kterým oplýval Jeruzalém, ale i zvyky jeho obyvatel. S těmito informacemi se seznámíte nenásilnou formou příběhu. Když se začtete, zjistíte, že některé vlastnosti, které se projevily na postavách, jsou aktuální i pro dnešní dobu – úskočnictví, pýcha, neústupnost, neoblomnost, zuřivost, bojovnost, agresivita… mohla bych pokračovat ve jmenování, ale byl by to dlouhý seznam. Dále je však zachycena i pozitivní schopnost kooperace a ochrany.

Po přečtení knihy na mě padly smíšené pocity, říkala jsem si: Kdo byl vlastně ten špatný? Římané, nebo Židé? Knihu psal Žid, ale z děje čtenáři asi přijde, že se spíše přiklání k taktice a chování Římanů. V některých situacích se mu ani nedivím, protože tolik krutosti, kolik na sobě dokázali Židé napáchat, jsem snad ještě nikdy neviděla. Děj už více nastiňovat nebudu, myslím si, že jsem k němu napsala až příliš. Přesunu se k tomu, co se mi na knize líbilo a co ne.

Líbilo se mi: V knize se mi moc líbilo prolínání jednotlivých dějových linií, které do sebe nádherně zapadaly a utvářely velice zajímavý celek. Otázkou je, zda a do jaké míry bude čtenář ději věřit. Nicméně na mě Flaviovo vyprávění působí velice autenticky.

Nelíbilo se mi: Jediné, co bych dílu vytkla, je jeho členění. Každá kapitola je dělena na odstavce a v každém odstavci jsou uvedena čísla. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, co tato čísla znamenají. Až v konci knihy, kdy jsem narazila na slovník s vysvětlivkami, jsem zjistila, že se jedná o číslování paragrafů, které slouží pro snadnější orientaci ve vysvětlivkách. Autor pak jednoduše napsal, že se dané slovo nachází v dané kapitole a zároveň je připsáno číslo paragrafu.


Orig. název: Flavii Iosephi Opera omnia
Žánr: Literatura světová – Romány historické
Rok vydání: 1992, 1. vydání originálu: 1992

Počet stran: 272
Nakladatelství: Svoboda
Překlad: Jaroslav Havelka, Jaroslav Šonka
Edice: Antická knihovna
Autor obálky: Anna Kubů
Vazba knihy: vázaná s přebalem
ISBN: 80-205-0210-6