Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera

82/90

Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera

Jitka Černá

33550980Publikace, kterou bych vám ráda představila prostřednictvím této recenze, vznikla coby vzpomínková kniha na hroznou dobu druhé světové války. Je sestavena ze vzpomínek Františka Lederera, který strávil své dětství ve dvou koncentračních táborech. Před smrtí jej zachránili hned dva čeští lékaři v Osvětimi. První jej zachránil na rampě, kde byli prováděny selekce židů. Rozhodovalo se, kdo skončí v plynové komoře a kdo má dostatek sil, aby mohl pracovat. Druhý se o jeho záchranu zasloužil ve chvíli, kdy se v Osvětimi prováděla třetí selekce. Mladého Františka odeslal do pracovního tábora.

Continue reading „Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera“

Advertisements

Santini – Jaroslava Černá

78/80

Santini: Peklem duše k světlu světa

Jaroslava Černá

mid_santini-peklem-duse-k-svetlu-sveta-enr-299233Zajímají vás životopisy známých osobností? Jste zvědaví, jak některé budovy na území našeho státu vyrůstály ze země? Pokud ano, tato kniha vám představí jednoho z našich nejlepších architektů, kteří žili v období raného novověku. Uvidíte, že se vám kniha bude líbit, chvilkami budete hlavního hrdinu litovat, chvilkami se s ním budete radovat a třeba se s ním i zamilujete. Hlavně si uvědomíte, jakým způsobem byly mnohé stavby postaveny. Nejdůležitějším prvkem bylo pro Santiniho světlo, pojďte se podívat na to, jak to vůbec vše probíhalo, jak navrhoval a posléze tvořil.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):

„Jan Blažej Santini Aichel si od dětství připadá osamělý, protože kvůli tělesné vadě nezapadá mezi vrstevníky. I v dospělosti jej však čekají těžké zkoušky. Postupně pochopí, že co mu bylo na jedné straně ubráno a odepřeno, se mu vrací v podobě neuvěřitelných vizí staveb plných fantazie. Až časem přijde na to, co všechno musí obětovat, aby dokázal zhmotnit a realizovat své geniální myšlenky a porozuměl smyslu svého osudu.“

Continue reading „Santini – Jaroslava Černá“

Poper se se svým osudem

23/30

Životem nekráčím sama: Skutečný příběh

Darina Hamarová

Životem nekráčím sama
Přebal knihy
Smutek, oči zalité slzami, ale i přes tyto emoce je tu stále chuť bojovat. Jsou tu přece lidé, kteří pomohou a pro něž má cenu žít. E-kniha plná emocí, vzpomínek a motivace k boji. Přesně takový je titul od Dariny Hamarové s názvem Životem nekráčím sama. Jistě si říkáte, proč takový obšírný úvod, ale mám pocit, že si to tato kniha zaslouží. Označila bych ji za osvětovou. Hlavním problémem, jenž se v ní řeší, je boj se zákeřnou nemocí. Považuji za důležité tuto knihu vynést nad všechny ostatní, protože poskytuje prostřednictvím čtivého příběhu nejen informace o onemocnění a jeho léčbě, ale také se zde objevují důležité postoje a myšlenky. Tyto plynou nejen z úst hlavní hrdinky, ale i jejích blízkých. Tolik moje úvodní slovo, k němuž není co dodat.
Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):
Skutečný, působivě ztvárněný příběh o vítězství nad zákeřnou nemocí V románu Životem nekráčím sama se autorka Darina Hamarová inspirovala skutečným příběhem, vlastním životním osudem, který poznamenala nemoc. Zákeřná nemoc, která nemilosrdně zasahuje do mnohých rodin. Nemoc, která přináší bolest a těžké chvíle nejen trpícímu, ale i jeho nejbližším. Příběh Danici, hlavní postavy knihy, je plný složitých životních situací. Autorka se, pro ni typickým sugestivním způsobem, noří do pocitů ženy, jejíž osud je už deset let spjatý s bojem o život. Je jen na ní, jak tuto asi nejtěžší životní zkoušku zvládne. Postaví se jí čelem s nebývalou silou a humorem. Nepodléhá sebelítosti a ještě navíc dokáže pomáhat ostatním kolem sebe. PROHRÁVAT MŮŽETE, ALE PROHRÁT NE! – Tak zní heslo hlavní hrdinky, potažmo autorky tohoto románu.“ 
Dlouho jsem přemýšlela o tom, zda je tato e-kniha též od české autorky, trošku jsem se zmýlila, Darina Hamarová je slovenská autorka a tento příběh, třetí z jejího pera mě zaujal, jak svým názvem, tak i obrázkem na přebalu. 
Kniha vyšla v roce 2016 v nakladatelství Práh, jako e-knihu ji objevíte na stránkách Palmknihy.cz.
Již při výběru tohoto kousku mě zaujala krásně barevná obálka knihy, jen je škoda, že čtečka je černobílá a s tím i ten kouzelný obrázek. Můžeme zde vidět ženu, jež stojí otočená zády k pozorovateli, proč tomu tak je, o tom se dočtete v tomto velmi silném a emocemi naplněném příběhu. Kolem ženy poletují motýlci a žena stojí před světýlkem v pomyslném tunelu. Celý tento obrázek je metaforou celého příběhu, jenž je skutečný a ze života. Jak toto mohu tvrdit? Uplně jednoduše, sama jsem to zažila, ne z pozice nemocného, ale z pohledu podporujícího člena rodiny. O to více na mě příběh působil a viděla jsem všechno to, co již mám ve svém životě za sebou.
Celý příběh je krátký, má pouhých 141 stran, jež vám budou před očima ubíhat, že ani nebudete vědět jak. Příběh je velmi silný a čtivý, přečtete jej během pár chvil a na památku vám v mysli zůstane spousta životních mouder. Děj celé knihy je velice autentický. Až budete knihu číst, třeba stejně jako v mém případě vyvolá spoustu vzpomínek, některé vehnaly do tváře úsměv, jiné pláč, ale takový je život. Život nemocného a jeho nejbližšího okolí. Některým lidem osud věnuje život bez jediné chybičky na kráse, na jiných se zase podepíše tím, že jim daruje do jejich životní cesty spousty překážek, které musejí horko těžko zdolávat. Přesně takový je příběh hlavní hrdinky tohoto příběhu, ale i spousty dalších lidí, kteří žijí mezi námi.
Mohu vám garantovat, že budete mít v průběhu čtení velký problém knihu odložit, protože příběh je strhující. Objevuje se v něm spousta zvratů, jež poznamenávají život nejen Danici, ale i jejích blízkých. Stereotypu se v tomto příběhu určitě nedočkáte, spíše očekávejte chvíle, kdy vám bude běhat mráz po zádech a prožijete chvíle strachu o ženu, jež v tomto díle hraje prim. Zjistíte, jak je důležité si vážit svého zdraví, potažmo i celého svého života. Jak je skvělé mít kolem sebe lidi, kterým můžete důvěřovat a očekávat jejich oporu v nejtěžších chvílích. Ale také to, že život není jen o přijímání, ale také o dávání druhým. Autorka vás donutí se zamyslet nejen nad sebou, ale i nad celou společností. Na takovém malém množství stránek se objevuje spousta lidských chyb, křivd, ale i spousta ochoty pomoci druhým. Je to přesný obraz života, jenž žijeme dnes a denně.
Vypravěč v tomto díle je ryze subjektivní. Celý příběh je vyprávěn z pohledu Danici za použití ich-formy. Často se však objevují i dialogy. Některé pasáže jsou krátké, jiné delší, ale to příběhu nijak neubírá. Kompozičně je dílo vystavěno na retrospektivě (vzpomínkách) a chronologii, vše postupuje časově tak, jak se to odehrávalo.
Tato e-kniha se mi velice líbila a doporučila bych ji všem čtenářům, kteří chtějí vědět.  Je to skvělá autentická knížka a ve chvíli, kdy se do jejího příběhu začtete, třeba objevíte sami sebe. Naše rodina by klidně mohla napsat podobný příběh, prošli jsme si jím také a víme, že pro nemocné je vždy dobré vědět, že životem nekráčí sami a že tu pro ně stále někdo je. Někdo, kdo je podrží a pomůže jim v nejtěžších životních chvílích. Přesně na tomto moudru celá tato kniha stojí. Měli bychom si všichni uvědomit, že ŽIVOTEM NEKRÁČÍME SAMI. Subjektivně tuto e-knihu hodnotím nádhernými 100 %, i když by si zasloužila mnohem více. Chtěla bych poděkovat autorce za to, že sepsala takovýto skvostný román o tom, že nad nemocí lze vyhrát a také za to, že čtenářům poskytuje i trošku jiný úhel pohledu na zákeřnou nemoc, jíž rakovina bezesporu je.

Za poskytnutí recenzní e-knihy patří velké díky serveru Palmknihy.cz. Pokud vás recenze zaujala a chcete si přečíst tento poutavý životní příběh, e-knihu pořídite zde.

Bibliografické údaje (zdroj:databazeknih.cz):
Originální název:     Životom nekráčam sama
Žánr:                        Literatura světová, Romány
Rok vydání:             2016
Počet stran:            164
Nakladatelství:        Práh
Vazba knihy:           brožovaná
ISBN:                      978-80-7252-622-1

Jaká je cena lásky?


11/20

Rozum a cit: Jane Austenová v jednadvacátém století

Joanna Trollopeová 

Obálka k Rozum a cit
Hledáte knihu, u které si oddechnete? Rádi byste si přečetli příběh, který vás pohladí po duši, je čtivý a místy napínavý. Přejete si poznat knihu, která vám v jednu chvíli vyvolá úsměv na tváři a v další vám vžene slzy do očí? Pokud jste na všechny otázky odpověděli kladně, tak tato kniha nesmí uniknout vaší pozornosti

Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

Slavný román Jane Austenové přenesla do dnešního světa vynikající současná anglická spisovatelka Joanna Trollopeová. Provedla to s mimořádnou empatií, humorem, pokorou k originálu, ale také s nevídanou odvahou. Za dvě stě let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého.
Z lásky možná není úniku ani emancipace – ještě že rozum i cit jsou stále s námi!
 


V originále (Sense and sensibility) kniha vyšla v roce 2013 v nakladatelství Harper. U nás vychází v roce 2015 u nakladatelství LEDA, spol. s r. o.V případě zájmu si ji můžete pořídit zde.


O autorce (zdroj: databazeknih.cz):

Autorka píše i pod pseudonymem Caroline Harvey. Narodila se v roce 1943 ve Velké Británii, absolvovala Oxford, stala se učitelkou, angažuje se v nadacích.


Knihu jsem si již delší dobu toužila přečíst, protože se jedná o adaptaci stejnojmenného díla od Jane Austenová. Při výběru knihy mě na první pohled zaujala obálka. Na obálce vidíme dvě dívky, jedna sedí v trávě a druhá na ní hledí. Obě dívky působí šťastným dojmem. Obálka je zpracována velice moderním způsobem, což potvrzuje to, co je uvedeno v podtitulu této knihy. Dlouho jsem přemýšlela o tom, jakou bude mít souvislost obálka s dějem a jak se v příběhu projeví dílo Jane Austenové. Obálka knihy velice dobře vystihuje ráz celého příběhu. V názvu se nesetkáme s žádnými metaforami, jedná se o přímé pojmenování. Žádné přenesené významy se nevyskytují ani v samotném příběhu. Celý příběh je tak pro čtenáře příjemně otevřený a při čtení nemusí dlouho přemýšlet nad tím, co daným spojeným chtěla autorka říci.


Kniha mi přišla zajímavá tím, že se před vámi při četbě odvíjí hned několik vyprávění, která sledují situaci z různých úhlů pohledu. Příběh je rozepsán do 19 kapitol, tyto kapitoly jsou rozdělené do podkapitol, takže se za jednu kapitolu můžeme setkat s vyprávění hned několika postav. Vypravěč v této knize je zvláštní, sice je kniha psána v er-formě s velkým množstvím dialogů, ale v případě vyprávění z pohledu Elinor jsem měla pocit, jak kdyby byla hlavním vypravěčem ona, občas se v jejích podkapitolách setkáváme s ich-formou. Vyprávění příběhu je svižné a čtení vám ubíhá před očima téměř samo. Ke zpomalení děje dochází s každou novou podkapitolou, kdy se mění čas, místo a vypravěč. Drobné zpomalení jsem při čtení uvítala, protože si kniha rychločetbu nezaslouží. Jsou zde použity jazykové prostředky, které čtenáři prohloubí jeho prožitek. Autorka se snažila psát velice krátké věty, které děj zrychlovaly, pro zpomalení se občas objevila delší souvětí. Poetikou tohoto díla byl popis života ve dvou různých společenských vrstvách, hlavní hrdinky jsou chudší a jejich příbuzní jsou bohatí. Příběh je psán jen popisným a vyprávěcím stylem. Mnoho o ekonomických nerovnostech mezi jednotlivými postavami se dozvídáme z dialogů jednotlivých postav. Vždy krásně poznáme, z jakých vrstev pocházejí dané postavy, které zrovna promlouvají. Pro autorku muselo být celkem těžké uchopit psaní této adaptace tak, aby se nejednalo jen o prostý opis díla. Za sebe však musím říci, že autorka použila takové jazykové prostředky, aby dílo bylo moderní, téma se jí povedlo uchopit velice dobře a dokázala popsat problémy dnešní doby. Jazyk díla byl velice živý, vytříbený a celý příběh dokáže vyvolat celkem silné emoce.

Jak jsem již psala výše, věty zde nejsou nijak dlouhé. Ani popisy nejsou nijak rozvláčné. Autorka dokázala výborně popsat prostředí, které si každý čtenář velice snadno představí. Zároveň se jí povedlo vystihnout i různé situace, které se v knize odehrávají. Celý text je snadno interpretovatelný. Spisovatelka zvyšovala emotivitu celého příběhu tím, že použila tématu nemoci, které vždy promítla do textu, když se příběh začal stáčet k jisté stereotypitě. Text je psán ryze vyprávěcí formou. Již výše jsem se zmiňovala o tom, že je použito er-formy s častými dialogy a občas z pohledu Elinor zazní ich-forma. Dialogy v této knize děj celkem zrychlují, protože jsou celkem krátké. Dialogů je v příběhu celkem hodně, ale při četbě to nijak nevadí. V knize zastávají velkou roli pocity, protože na čtenáře působí motivy lásky, zklamání, nemoci. Jak jsem již psala výše, každá podkapitola je jedinečný tím, že ji vypráví jiná postava a nikdy se nesetkáme se dvěma po sobě jdoucími podkapitolami, které by vyprávěla stejná postava. Všechny podkapitoly se krásně doplňují tak, že na konci vznikne naprosto úchvatný příběh. Prolíná se zde paralelní a řetězová kompozice. Když můj text čtete, můžete si myslet, že je příběh velice složitý, ale není tomu tak. V knize jsem si našla pár zajímavých myšlenek, které mi přišly moudré. Styl psaní této autorky mě zaujal.

V předchozích odstavcích jsem vás již trošku seznámila s hlavním tématem této knihy. Je jím rozvrstvenost společnosti z ekonomického hlediska. Autorka použila velké množství motivů, vyjmenuji jen zlomek, který je z textu patrný. Zbytek přenechám na vašich čtenářských interpretacích. Hlavním motivem knihy je život, láska a zklamání.

V knize se můžeme setkat s velkým množstvím postav. S některými z nich se v knize setkáme jen zprostředkovaně (z vyprávění ostatních postav), ale převážná většina se v knize objeví fyzicky. Hlavní postavy mají v knize více svých výpovědí, vedlejší je sice mají také, ale není jich takové množství, protože hlavním problémem je sledování slastí a strastí rodiny Dashwoodových. Příběh se odehrává hned na několika místech v Londýně. V knize se často objevují zápletky, které vytváří jistou formu tajemství, které se postupně snaží čtenář odhalit, není jich však mnoho. Každá podkapitolka je dílkem, který je velice důležitý pro složení finálního obrázku.

Kniha se mi líbila. Odnesla jsem si z jejího čtení velice emotivní zážitek. Zaujal mě skvělý popis, který skvěle seděl, byl představitelný a vše do sebe krásně zapadalo. Styl psaní autorky byl také velice zajímavý a oblíbila jsem si ho. Autorčino umění si ode mě zaslouží můj obdiv za volbu jazykových prostředků, prostředí i problematiky, o níž se v příběhu dočítáme. Knihu mohu vřele doporučit všem, kteří mají rádi romantické příběhy. Moje subjektivní hodnocení je 100 %.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Originální název:     Sense and sensibility
Žánr:                        Literatura světová, Romány
Rok vydání:             2015
Počet stran:              364
Nakladatelství:        LEDA spol. s r. o.
Překlad:                   Alžběta Slavíková Hesounová, Vlasta Hesounová
ISBN:                      978-80-7335-404-6


Poděkování za poskytnutí recenzního výtisku patří nakladatelství LEDA, spol. s r. o.

Žít dál? A jak vůbec?

Marliese Arold
Já chci přece žít! Naďa je HIV pozitivní

Já chci přece žít!: Naďa je HIV pozitivníOtázka, kterou jsem si položila v názvu tohoto příspěvku, je více než výstižná. Proč? Odpověď naleznete níže.

Knihu jsem si půjčila na základě inspirativní anotace, kterou jsem si přečetla v jiné podobné knize. Téma mě celkem zaujalo, tak jsem pro ní hned druhý den běžela do knihovny.

Dle názvu jsem se mylně domnívala, že se bude jednat o dívku, která si prošla těžkou životní situací – drogy apod., ale…

V první kapitole se čtenář seznámí s hlavní hrdinkou Naďou, která je aktivní, ráda hraje volejbal a žije naprosto normálním životem. Naďa vypráví i o svém bývalém příteli Petrovi, který se odstěhoval s rodiči do Egypta. Seznámili se spolu v nemocnici. On byl po nehodě a po operaci a ona byla nemocná. Dali se spolu dohromady a nějakou dobu spolu chodili. Krátce před tím, než odjel Petr do Egypta se spolu rozešli. Naďa si žije dál svým aktivním sportovním životem a po několika měsících se zamilovává do Marka.

Děj knihy se však zlomí ve chvíli, kdy se Petr Nadě znovu ozve. Pošle jí dopis. Ta se z dopisu v první chvíli raduje, ale když ho otevře, naskočí jí husí kůže (stejně jako zákonitě musí v tuto chvíli naskočit každému čtenáři). Dozvídá se krutou zprávu, že byl Petr v době, kdy spolu chodili nakažený virem HIV, který u něj později propukl v nemoc – AIDS. Naďa je kvůli dopisu velmi rozladěná, nejistá a bojí se komukoliv cokoliv říci. Nakonec se rozhodne jít ke svému lékaři a nechá si udělat test. Doktor jí o pár dní později sděluje konečnou diagnózu: „Naďo, jsi HIV pozitivní.“ Pro Naďu se v tu chvíli zbořil celý svět. Jak kniha dopadne a co dívka vše prožije? Bude se muset něčeho vzdát? Jak se na ni budou dívat ostatní? To jsou otázky, na které naleznete odpověď právě v této knize.

Knihu bych doporučila všem, kteří si rádi přečtou příběhy ze života a nevadí jim, když jsou smutné. Zároveň bych ji ráda označila za knihu osvětovou, protože v ní je na málo stránkách (136 str.) vměstnáno spousty důležitých informací, které by měl každý vědět.

Po přečtení se ve mně cosi zlomilo a došlo k soucitu a porozumění. Každý se totiž lidem, kteří jsou HIV pozitivní, nebo AIDS nemocní vyhýbá. „Postižený“ se najednou stává vytěsněným ze společnosti a lidé se ho bojí, ač neprávem.

Výtky: Jediné, co bych knize vytkla, je asi její konec, zdá se mi otevřený. Pokud bych byla na místě autorky, asi bych příběh uzavřela jiným způsobem.

Líbilo se mi: Určitě se mi líbila nenucená osvěta. Příběh, který ukáže, co je špatně a popřípadě jak se zachovat k člověku, který je virem postižen. Dále se mi líbilo zpracování děje – chvíle, kdy se vám zježí vlasy hrůzou, strach, radost…, každá chvíle dívčina života je zde popsána velice čtivým způsobem.

Orig. název: Ich will doch leben!
Žánr: Literatura světová – Romány
Rok vydání: 2001, 1. vydání originálu: 1997
Počet stran: 136
Nakladatelství: Nava
Překlad: Miloslava Hnízdilová
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 80-7211-093-4