Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera

82/90

Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera

Jitka Černá

33550980Publikace, kterou bych vám ráda představila prostřednictvím této recenze, vznikla coby vzpomínková kniha na hroznou dobu druhé světové války. Je sestavena ze vzpomínek Františka Lederera, který strávil své dětství ve dvou koncentračních táborech. Před smrtí jej zachránili hned dva čeští lékaři v Osvětimi. První jej zachránil na rampě, kde byli prováděny selekce židů. Rozhodovalo se, kdo skončí v plynové komoře a kdo má dostatek sil, aby mohl pracovat. Druhý se o jeho záchranu zasloužil ve chvíli, kdy se v Osvětimi prováděla třetí selekce. Mladého Františka odeslal do pracovního tábora.

Continue reading „Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera“

Reklamy

Válečníci bouře – Bernard Cornwell

161939

73/80

Válečníci bouře

Bernard Cornwell

Jste milovníky historických románů a nevadí vám temný středověk? Zajímá vás, jak to vypadalo v 8. – 9. století na území Anglie?  Pokud vám nevadí drsný sever a tím pádem i trocha krve, tak vám tento příběh mohu vřele doporučit. Román přináší spoustu napětí, nenávisti, touhy po pomstě, ale třeba i lásku.

Continue reading „Válečníci bouře – Bernard Cornwell“

Hříšná světice – Jan Bauer

49/50

Hříšná světice

Jan Bauer

Skvělý historický román plný napětí, nenávisti, nástrah, bojů, ale také lásky, přesně takto bychom mohli charakterizovat Hříšnou světici z pera oblíbeného českého autora píšícího o historii Čech a Moravy. Tentokrát se podíváme do začátků českého státu, setkáváme se zde s boji Čechů proti Moravanům v první části tohoto strhujícího románu a v druhé se pak seznámíme s kněžnou Ludmilou, jež si vzala za manžela prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Ludmila nám bude představena tak, jak jsme ji doteď neměli šanci poznat. Ve všech známých legendách jsme ji mohli zaznamenat coby světici, avšak v tomto románu punc světice ztrácí a můžeme ji sledovat jako pragmatickou vládkyni, která vše i svůj osobní život podřizuje zájmům knížectví.
Kniha, již bych vám chtěla prostřednictvím této recenze představit, vyšla v roce 2016 u nakladatelství MOBA. Titul je možné pořídit ve vázané vazbě.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor se v této knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně, která podle příkladu svého někdejšího patrona, moravského krále Svatopluka, podřizuje vše, včetně svého rodinného života, zájmům knížectví…“  
Při výběru tohoto titulu jsem si jednoduše řekla, že ji musím mít. Už jen proto, že díla Jana Bauera mi sedí a velice ráda je čtu, ale také proto, že se prostřednictvím jeho díla dostáváme do úplně nového období. Jsme u něj zvyklí na příběhy s Karlem IV. a dalšími podobnými postavami, v poslední době se pomalu přesouvá do období novověku a najednou bum, máme tu knihu vztahující k nejstarším doloženým moravským a českým panovníkům. Bylo to naprosto nevšední téma a musím říci, že mě velice mile překvapilo zpracování. To, že se autor pokusil vyobrazit osobnosti trošku jinak, než je známe z legend a různých pověstí, považuji za velice náročnou, ale zároveň kvalitně odvedenou práci.
Kniha mě zaujala hned svou obálkou, kde můžeme vidět osobnost, dle níž dostal příběh své jméno. Vyobrazena je „rozpixelovaná“ kněžna Ludmila. Vše je vyvedeno na temném pozadí, ale i tak je působivé. Název má s příběhem hodně společného, ale než se k samotné zápletce dostaneme, projdeme velkými boji mezi moravskými a českými knížaty. Příběh je neskutečně barvitý, odvyprávěn je objektivní er-formou a obohacen velkým množstvím dialogů. Období, o němž je v knize vyprávěno, je silně nábožensky motivováno. Proto se není čemu divit, když se objevují prvky různých náboženství. Kompozičně je dílo vcelku jednoduché, protože zde převažuje chronologická kompozice a v malém množství se zde objevuje retrospekce.
Celý příběh má krásných 333 stranách o formátu A5. Oceňuji tudíž, že jsem díky praktickému formátu a obsáhlosti mohla knihu v klidu nosit všude s sebou. Vešla se mi do batohu i do kabelky. Po grafické stránce je také velice dobře propracována, protože jsou zde použita vcelku velká písmena, proto text příběhu ubíhá před očima téměř sám. Co se týče gramatiky a stylistiky, musím uznat, že se příběh i po této stránce velice vydařil. Ani jedno slovo vám nepřijde zbytečné, všechna příběh skvěle doplňují a můžete si tak užít nevšední historický zážitek. Celé vyprávění je rozděleno do dvou částí. V první části můžeme sledovat osudy vojska pod vedení Svatopluka a v druhé části pak osud českého knížectví.
Tato kniha si mě opět velice získala a jsem neskutečně spokojena s malou odbočkou tvorby našeho významného autora historických románů. Byla jsem velice mile překvapena a čtení jsem si opravdu užila. Zdatní čtenáři budou mít knihu přečtenou za pár chvil. Nejvíce mě překvapila zpočátku velká surovost bitev, ale taková byla doba a autor ji dokázal výborně vystihnout, takže se ve své fantazii přesunete na bitevní pole s mečem v ruce a užijete si ji plnými doušky. Za propracovanost si ode mě kniha vysloužila krásných 100 % a budu se těšit na další autorovi knihy. Tuto knihu bych doporučila všem milovníkům historických románů, určitě se vám bude líbit.
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké poděkování nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji pořídit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                    Romány, Literatura česká, Historie
Rok vydání:         2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran:          336
Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-243-6986-0 

Vzlet a pád Albrechta z Valdštejna

19/20

Rekviem

Jaroslav Durych

ObálkaObálkaProstřednictvím této recenze bych vám ráda představila knihu, jež byla napsána koncem 20. let 20. století a pyšní se podtitulem malá valdštejnské trilogie. I přesto je krásně čtivá a hlavně je útloučká. Při četbě si budou libovat milovníci kontrastů, hrůz a morbidností, těch v díle najdete velké množství.
Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):
Durychova „menší valdštejnská trilogie“ vznikla na okraji jeho trilogie větší, rozsáhlého historického románu Bloudění. Rekviem dokresluje osud Albrechta z Valdštejna a jeho spiknutí třemi epizodickými příběhy z doby, kdy Albrechtův životní příběh byl již dovršen smrtí. Tři povídky jsou na jedno téma: na konflikt statečnosti a zbabělosti, věrnosti a zrady, velikosti skutečné a jen předstírané. Jednotlivé povídky vyšly roku 1927 (Kurýr) a 1928 (Budějovická louka a Valdice).
Tuto knihu jsem četla kvůli školním povinnostem a musím říci, že jsem vůbec nelitovala, protože si mě ihned získala a vtáhla do děje, který je psán neskutečně zajímavě. Podle toho, co jsem se o díle dozvěděla v hodinách literatury, jsem měla velký strach knihu vůbec otevřít, ale neotevřít ji by byla chyba – to již teď vím.
Kniha vyšla již v několika vydání, já četla knihu vydanou v nakladatelství Vyšehrad roku 1971. Úplně první vydání vyšlo již v roce 1929. Toto dílo je dovětkem rozsáhlého románu Bloudění.
Jak jsem již psala, kniha je velice útloučká a je tištěna vcelku velkými písmeny, takže vám bude četba rychle utíkat. Stránky nejsou potištěny celoplošně, plocha tisku je v porovnání s formátem menší. Kniha obsahuje 3 povídky a každá má svou úvodní stránku s názvem a obrázkem, jenž se k ní váže. Přebal knihy je žluté barvy a není na něm nic zvláštního, tedy pokud pomineme jméno autora, díla a vydavatelství.
Zaměřím-li se na děj, musím konstatovat, že byl velice zajímavý a na málo stránkách bylo shrnuto nepřeberné množství informvací, z nichž vám bude často běhat mráz po zádech. Nemůžeme zde mluvit o žádném napětí, ale na druhou stranu zde můžeme sledovat poměry za 30leté války, můžeme sledovat vztah lidí k Albrechtu z Valdštejna. Jeho vzestupy a pády, což se projevuje i ve stylu psaní autora.
Hlavními tématy, kterých si můžeme v díle povšimnout jsou konflikty statečnosti a zbabělosti, věrnosti a zrady, velikosti skutečné a jen předstírané, vznešenosti srdce proti vznešenosti zevnějšku zakrývající sprostou nízkost.
Durychův jazyk se v této knize vyznačuje množstvím kontrastních spojení, zejména si můžeme povšimnout čistoty, přesnosti a monumentální strohosti celého díla. I přes tuto strohost je dílo považováno za literární skvost. I sám velký kritik F. X. Šalda ho považoval za tzv. malé arcidílo.
Celý příběh je odvyprávěn v er-formě s občasnými dialogy. Sledovat zde můžeme i rozsáhlé popisy přírody, postav a budov. Často je líčena bída, pochmurnost, osudovost, síla a statečnost lidí žijících v nepříznivých časech 30leté války. Mnohdy si v textu povšimneme použití metafor, přirovnání, kontrastů, prvků morbidnosti. Toto vše podněcuje fantazii čtenáře.
Malá ochutnávka:
„Kurýr se vzpřímil a spatřil pod sebou háj palisád jako kůly pro nesčetné řady zločinců. Hrotily se natahovaly se hladově a špičatě. Ve skoku se překlonil přes hlavu koňskou. (…) Cítil, že letí a bylo mu blaženě. Lebka pyšně a zpupně zapraštěla o palisádu. A bylo ticho, jen roztržený kůň v posledním tažení bil podkovami alarm, jehož už nikdo neslyšel. (str. 34)
Co se týče kompozice, ta je v tomto díle čistě chronologická, nedochází k žádným odbočkám a vyprávění tak krásně plyne. Není ničím rušeno.
Tuto knihu vřele doporučuji vaší pozornosti, protože jsou to naprosto skvělé a výstižné barokizující historické povídky, které nesmí utéct vaší pozornosti, tedy v případě pokud nejste slabé povahy. Za sebe knihu hodnotím krásnými 98 %.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                  Povídky, Literatura česká
Rok vydání:        1971, 1. vydání originálu: 1929
Počet stran:        76
Nakladatelství:    Vyšehrad
Vazba knihy:       vázaná s přebalem

 

Česká klasická literatura

2)/10
Kniha apokryfů
Karel Čapek
Kniha apokryfůJste čtenáři, kteří mají rádi českou klasickou literaturu z období 1. poloviny 20. století? Máte rádi tvorbu Karla Čapka? Pokud ano, 
tato kniha jistě neunikla vaší pozornosti.

Kniha obsahuje větší množství krátkých textů, apokryfů, které mají námět v mitologických, popřípadě náboženských příbězích. Tyto příběhy jsou však obohaceny soudobou problematikou. Autor se inspiroval nejen bájemi, pověstmi a biblickými příběhy, ale také zde můžeme najít i příběhy inspirované shakespearovskými dramaty.

Pokud knihu vezmete do ruky, určitě nebudete litovat, texty se vám budou číst téměř samy. Toto není zapříčiněno pouze jednoduchostí a krátkostí textů, ale hlavní příčinou je zajímavost rozebíraných témat, ale i specifičnost použitých jazykových prostředků. V knize se můžeme setkat s přechodníky a se specifickou stylistickou vazbou.

Zaměřím-li se na postavy, tak jsou charakterizovány hlavně v ději svými skutky a případnými psychickými pohnutkami. Po přečtení si velice živě představíte, jak se kdo choval a jaký byl. Hodně málo se však dočteme o tom, jaký byl vzhledově. Tento fakt není pro řešení problematiky nijak zajímavý a rozhodně by to probíranému tématu nic nepřidalo, spíše by tento popis ubral na kvalitě a děj by se zbytečně uměle protahoval.

Místa jsou téměř totožná s popisem, který byl proveden v původních dílech. Jediné, čím se liší, je aktuálnost probíraných témat. Abych se přiznala, některé příběhy mě svou aktuálností zaujali více než v originálním znění.

Knihu jsem četla pro školní účely, ale když jsem se do ní začetla, zjistila jsem, že si ji po studiích ráda přečtu znovu, protože je originální, neotřelé a ještě nikdy jsem se s podobným zpracováním nesetkala. Dalším důvodem je jeho čtivost a v neposlední řadě je to dílo, které vás donutí se zamyslet nad svými skutky. V tomto všem jsem byla velice mile překvapena a musím konstatovat, že jsem ráda, že jsem knihu vzala do ruky a přečetla si ji.

Toto dílo bych doporučila všem, kteří mají rádi klasickou literaturu a rádi přemýšlejí o tom, co čtou. Zároveň musím podotknout, že to není dílo pro děti a dospívající. Domnívám se, že u nich by nedostala patřičné uznání a pochopení. Z mé strany se kniha dočká krásných 100 % v mém subjektivním hodnocení. Zajisté si to zaslouží.

Bibliografické údaje:

Žánr:           Literatura česká – Povídky

Rok vydání: 2000, 1. vydání originálu: 1932

Počet stran: 169

Nakladatelství: Primus

ISBN:           80-86207-09-9

Jak se žilo sedlákům?

Paměti sedláka Josefa Dlaska

Josef Dlask

Úvod: Josef Pekař

Doslov a poznámky: František Kutnar

Paměti sedláka Josefa DlaskaChcete se dozvědět něco o tom, jak se žilo na venkově v novověku? Zajímá vás, jaké radosti a strasti v tomto období prožívali sedláci v severních Čechách poblíž Turnova? Pokud jste na obě otázky odpověděli ANO, tato kniha je určena právě vám.

Autorem úvodu knihy se stal významný český historik Josef Pekař. V této části nám je představena nejen politická situace v rámci celé republiky, ale i Evropy. Zároveň nám však dává celé dílo do dobového kontextu. Doslovem a poznámkami knihu opatřil Pekařův žák František Kutnar.

Kniha, je psána formou kronikářského záznamu, autor v ní popisuje rok po roce. Vždy se můžeme dozvědět o tom, jak se rozvíjelo jeho stavení, co vše pěstoval, jaká zvířata choval, co vše v daném roce dokázal (jelikož byl v letech 1821–1831 rychtářem v obci Bukovina, je tam těchto záznamů požehnaně). Dále se můžeme dozvědět o přírodních podmínkách, které v té době panovaly. Poznámky v této knize jsou pro milovníky historie velmi pozoruhodné a usnadňují utvoření historického obrázku o té době.

Zajímavé je sledování toho, jak se venkova dotýkají, popř. nedotýkají některé politické události dané doby. Můžeme sledovat i popis některých válek a strach z nich. Velice mě překvapil přehled, který sedlák měl o situacích, které se neděly v jeho okolí. Překvapením pro mě však bylo i to, že Josef Dlask byl velice vzdělaným člověkem, což je znát i na jeho zápisech.

Hlavním kritériem, na které bych se měla v tomto článku zaměřit je jazyková stránka díla. V knize můžeme krásně pozorovat to, jak se vyvíjel český jazyk. Pokud dílo čteme pozorně, tak si můžeme všimnout toho, že bylo transliterováno z ručně psaného originálu, celkem často si toho můžeme povšimnout díky tomu, že jsou některé části slov psány v závorkách. K tomuto dochází v případě, kdy je vypuštěna část slova pro účel zkrácení ručně psaného textu. Když se vrátím zpět k poznámce o vývoji jazyka, musím podotknout, že ten je zřejmý. Pokud porovnáme první roky s posledními zápisy, jisté změny např. v pravopise, skloňování apod. objevíme.

Kniha je útloučká a čte se téměř sama, zápisy jsou krátké. Vyskytují se zde 2 obrázky, které nám ukazují statek Josefa Dlaska a rukopis tohoto sedláka. Musím podotknout, že i rukopis je velice dobře čitelný, když se na obrázek zadíváte, myslím si, že perfektně přečtete celý text.

Četba tohoto díla pro mě byla velice obohacující jak z literárního a jazykového hlediska, tak i z toho historického. Na malém místě se dozvíte shrnutí událostí za 137 let. Autor knihu začíná v období, kdy byl přestavován statek. První informace, které vždy v kapitole jsou, jsou informace o počasí, které v daném roce bylo. Toto bylo pro sedláka velice důležité, protože se od toho odvíjela úroda a tím pádem i otázka obživy pro daný rok.

Kniha se mi velice líbila a mohu ji doporučit všem, kteří mají zájem o literaturu z období novověku. Myslím si, že je velmi dobrý průvodcem tímto obdobím i pro studenty historie.

Bibliografické údaje:
Žánr:                     Naučná literatura – Ostatní
Rok vydání:         1941
Počet stran:         136
Nakladatelství: Melantrich
Edice:                   Odkaz minulosti české
Vazba knihy:    vázaná s přebalem

Představitelé Jednoty bratrské

Jan Augusta v letech samoty (1548–1564)
Jakub Bílek
Sestavil František Bednář
Jan Augusta v letech samoty 1548-1564Chcete si přečíst životopis nějaké zajímavé osobnosti českých dějin? Zajímá vás předbělohorské období? Pokud máte rádi memoáry a období novověku, mohu vám knihu vřele doporučit.

Text je psán z pohledu Jakuba Bílka, který byl společně s Janem Augustou zajat a vězněn, nejprve v Praze, pak na Křivoklátu. Jak Jakub Bílek, tak i Jan Augusta byli členy Jednoty bratrské a právě kvůli svému vyznání skončili za mřížemi.

Když se zaměřím na formu psaní, tak se jedná o monitorování několika let života výše zmíněných dvou postav, hlavně je však zaměřen na Jana Augusta. Největší část je věnována období strávenému ve vězení, čemuž nasvědčuje i sám název knihy.

V textu můžeme sledovat vývoj jazyka. Setkáváme se zde s přechodníky a v některých případech obráceným slovosledem. Čeho si povšimnete na první pohled jsou poznámky pod čarou, které neobsahují citace, jak byste si mohli myslet, ale najdete v nich původní slovní zásobu. V některých částech totiž musel pan František Bednář nahradit starší výraz novějším, aby byl udržen význam a poselství textu a zároveň byla zachována srozumitelnost pro dnešního čtenáře.

Z mého pohledu se jedná o velice zajímavé čtení. Před tím, než jsem knihu začala číst, měla jsem strach, že mě to nebude bavit a že ji budu číst jen z donucení pro účel školní zkoušky. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že se kniha čte téměř sama, i přesto, že se jedná o záznam událostí, jež se staly přibližně před 5 stoletími.

Abych se přiznala, měla jsem velký strach z jejího tématu (náboženství), které mě samo o sobě moc nezajímá. Ale ten život a jeho slasti, ale hlavně strasti právě kvůli vyznání, které je nutné překonat… Rázem se z nezajímavého stává zajímavé.

Bibliografické údaje:
Žánr:                 Naučná literatura – Biografie a memoáry
Rok vydání: 1942
Počet stran: 240
Nakladatelství: Jan Laichter
Edice:               Sloupové pamětní
Autor obálky: Jaroslav Benda
Vazba knihy: vázaná s přebalem

13. století na území Čech

Zdeněk Kalista
Blahoslavená Zdislava z Lemberka: Listy z dějin české gotiky

Tato kniha je určena zejména pro čtenáře, kteří se zajímají o historii českých zemí za vlády Přemyslovců, popř. pro studenty historie. Reflektuje situaci v období 12. a 13. století.

Blahoslavená Zdislava z Lemberka: Listy z dějin české gotikyKnihu jsem četla pro zpracování referátu a myslím si, že můj výběr byl více než dobrý (důvod naleznete níže).

Člověk by řekl, že dle názvu bude kniha hodně prostoupena informacemi právě o Zdislavě, která žila se svým manželem Havlem na Lemberku (Liberecký kraj, Jablonné v Podještědí), který vybudoval. Při přečtení prvních pár stránek jsem byla vyvedena z omylu, protože téměř do poloviny knihy není o Zdislavě ani zmínka.

Dílo je hodně nábožensky zaměřené a zároveň velice komplexní. Nejprve autor popisuje, jak to bylo na území české země s majetkem a pozemky, jak byly tvořeny hranice (lesy) atd. Dále kniha obsahuje rozsáhlý popis života a posléze i způsobu výchovy Zdislaviny matky Sibyly, která měla tři dcery – Zdislavu, Eufonii a Alžbětu. Zdislava z nich byla nejstarší. Docela mě překvapilo, že kapitoly o Sibyle byly celkově rozsáhlejší než kapitoly o ženě,  o které kniha měla pojednávat v první řadě. O Zdislavě pojednávají v plném rozsahu maximálně 2 kapitoly z 8. Poslední kapitola popisuje život Zdislaviných dětí a polemizuje nad tím, kolik dětí tato žena vůbec měla.

V celé knize si čtenář může povšimnou citací z Kroniky tzv. Dalimila a Kroniky žateckého  kláštera, občasně byla vložena citace diplomatického dokumentu. Tyto citace byly velmi cennými doklady pro podložení některých událostí a zároveň sledování života postav.

Výtky: V knize bylo použito na můj vkus velké množství latinských výrazů, které pak autor překládá do českého jazyka. Dílo je podle mého názoru až moc komplexní a o samotné Zdislavě se toho dozvídáme vcelku málo. Proč? Autor nám v konečných poznámkách ke knize sděluje, že o samotné Zdislavě neexistuje moc pramenů, tudíž se rozhodl, že knihu zpracuje do širšího kontextu doby, do které se Zdislava narodila, ve které žila, povila potomky a zemřela.

Líbilo se mi: Pasáže, kde je popisován vývoj na našem území. Snaha autora své dílo podložit výše zmíněnými citacemi, což knihu učinilo zajímavým barvitým podkladem pro studium.

Žánr: Naučná literatura – Historie
Rok vydání: 1991, 1. vydání originálu: 1991
Počet stran: 343
Nakladatelství: ZVON
Autor obálky: Zdeněk Stejskal
Vazba knihy: brožovaná
ISBN: 80-7113-042-7