Muž, který sázel stromy – Jean Giono

Muž, který sázel stromy

Jean Giono

muz-ktery-sazel-stro-175330Tato kniha si mě získala hned na první pohled, je tak uzoučká, maličká a přesto obsahuje silný příběh o muži, jenž miloval nade vše přírodu kolem sebe. Autor zde barvitě vypráví své cesty a okamžiky, kdy se setkal s tímto úctyhodným mužem, kterého nic nezastavilo v jeho úsilí o les plný zdravých stromů. Při čtení si užijete každého slova a mohu vám garantovat, že se třeba i zamyslíte nad svým chováním v přírodě. Co nám však o této poutavé knize prozradí její popis?

Continue reading „Muž, který sázel stromy – Jean Giono“

Reklamy

Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera

82/90

Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera

Jitka Černá

33550980Publikace, kterou bych vám ráda představila prostřednictvím této recenze, vznikla coby vzpomínková kniha na hroznou dobu druhé světové války. Je sestavena ze vzpomínek Františka Lederera, který strávil své dětství ve dvou koncentračních táborech. Před smrtí jej zachránili hned dva čeští lékaři v Osvětimi. První jej zachránil na rampě, kde byli prováděny selekce židů. Rozhodovalo se, kdo skončí v plynové komoře a kdo má dostatek sil, aby mohl pracovat. Druhý se o jeho záchranu zasloužil ve chvíli, kdy se v Osvětimi prováděla třetí selekce. Mladého Františka odeslal do pracovního tábora.

Continue reading „Cesta tam a zpět aneb Osvětim Františka Lederera“

Marie Baťová: První dáma Zlína – Pavel Hajný

43/50

Marie Baťová: První dáma Zlína

Pavel Hajný

Rádi si přečtete něco o životě známých osobností, nebo případně memoáry osob, jež svým počínáním zasáhly do dějin naší vlasti? Pokud ano, tato kniha vás jistě potěší a mile překvapí. Věřím, že s její pomocí poznáte dobu, v níž tato pro Zlín významná žena žila.
Kniha, již bych vám prostřednictvím této recenze ráda představila, je koncipována jako beletrie vyprávějící životní příběh, avšak množstvím dat a vysvětlení některých událostí se kniha spíše řadí do žánru populárně naučné četby.
Tento titul vyšel poprvé již v roce 2010, avšak v roce 2016 tuto knihu znovu vydává nakladatelství OMEGA.
Oficiální anotace knihy (zdroj: databazeknih.cz):
Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? O sedmnáct let mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si – přesazena do napůl ještě valašské vesnice, napůl už industriálního Zlína – měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomaticky i ty nejožehavější problémy.

Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. A brzy čelila další výzvě – musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů.

Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. – Že jste o tom v životě neslyšeli? – Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl.“

Kniha mě v nabídce nakladatelství zaujala hned na první pohled díky své obálce, na níž je vyobrazena velice pohledná a mladičká Marie Baťová. Její životní pouť mě velice zajímala, a tak jsem se rozhodla, že si o ní přečtu. Knižní blok má pouhých 207 stran poutavého čtení v praktickém formátu A5.
Před čtením jsem si myslela, že se bude jednat o suchý popisek jejího života. Autor pro čtenáře však připravil překvapující počtení. Když jsem knihu otevřela a začetla se, měla jsem pocit, jako by Marie seděla vedle mě a svůj příběh mi vyprávěla. Tohoto dojmu jsem nabyla i přesto, že bylo využito objektivního vyprávěcího postupu, a to er-formy. V příběhu se vyskytuje velké množství dialogů mezi jednotlivými postavami. Můžeme tedy monitorovat i jednotlivé vztahy mezi nimi.
Co vše se tedy čtenář může v knize dočíst? Příběh, jenž se před námi odvíjí, vypráví nejen o životě samotné Marie (sleduje jej od narození, až po její smrt), ale i o její rodině a sociální situaci v místech, v nichž za celý život žila. Můžeme sledovat vývoj politické, ale i životní situace v období Rakouska-Uherska a jeho pádu na konci první světové války. Dále se pak dá krásně nahlédnout i pod pokličku vztahu s jejím manželem Tomášem Baťou. Milovnice bot pak nejvíce nadchne malá exkurze do výroby obuvnické firmy pojmenované po zakladateli BAŤA.
Čtení této publikace jsem si moc užívala. Bylo působivé, ale i hodně naučné a mnoho jsem si toho uvědomila. Musím se přiznat, že jsem si Marii moc oblíbila a obdivovala to, že zvládla prožít svůj mnohdy těžký život žít s úsměvem na tváři. Při četbě jsem došla k pochopení, důležitým poznáním a osvojila jsem si zajímavé informace o podnikání u nás. Tato publikace tedy v mém případě splnila svůj účel. Knihu bych tímto vřele doporučila všem milovníkům historie, memoárů, ale také těm, kteří milují boty a chtějí se dozvědět něco z historie jejich výroby na našem území. Jedná se o velkou knihu, která dozajista stojí za přečtení a já jí hodnotím krásnými 100 %, a to nejen díky čtivé textu, ale také díky obrazovým přílohám, jichž je v knize hned 20 stran a stojí za prohlídnutí.
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství OMEGA. Pokud vás tato recenze zaujala a knihu byste si rádi přečetli, můžete si ji pořídit zde.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Literatura naučná, Biografie a memoáry
Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2010
Počet stran:         216
Nakladatelství:    Omega
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-7390-408-1

Jak to asi tenkrát bylo? 1

13/20

Záhady českých dějin II

Jan Bauer

Záhady českých dějin II.Chcete si přečíst něco, co vás bude bavit a zároveň se dozvíte něco o minulosti našeho státu? Máte rádi díla od českého autora vynikajících historických detektivních románů Jana Bauera? Chtěli byste se seznámit i s jeho tvorbou, která vybočuje ze způsobu psaní, na který jsme u něj zvyklí? Pokud ano, tato kniha vám nesmí v žádném případě uniknout.
Titul, který vám chci představit, patří do série Záhady českých dějin, která obsahuje pět dílů. Tento díl je, jak už název knihy značí, druhým v pořadí. První vydání vyšlo v roce 2001, v roce 2016 vychází třetí vydání, všechna vyšla u nakladatelství MOBA.
Kniha je velice specifická, protože se nejedná o beletrii, ale o literaturu populárně naučnou, která je bližší běžnému čtenáři. Kniha obsahuje 14 poutavých kapitol a seznam použité literatury. Autor si v každé kapitole pokládá otázku, zda by historie nemohla být jiná, než se učíme ve školách. Na stránkách najdeme spousty zajímavých hypotéz, které se autor snaží podepřít použitím odborné literatury. Tato kniha každého čtenáře donutí přemýšlet a hledat historickou pravdu. Každá kapitola je jen takovým malým naťuknutím a je jen na vás, jak si jej interpretujete.
Jednotlivé kapitoly jsou psány pro mě velice zajímavým způsobem, protože se autor na řádcích snaží spojit odborný styl s vyprávěním. Tímto postupem dochází k tomu, že si knihu může přečíst opravdu každý a velice snadno pochopí, co daným textem mělo být řečeno. Celý text je doprovázen obrazovým materiálem s popisky, což usnadňuje čtenáři představení si jednotlivých artefaktů, o kterých se zde dočtete. Obrázky jsou sice černobílé, což při čtení nijak neruší. Abych se přiznala, spíše jsem za ně byla ráda.
Kniha má sympatický formát A5. Písmo je vcelku velké a tudíž vám budou stránky ubíhat před očima. I přesto, že se jedná o populárně naučnou literaturu, mohu konstatovat, že knihu budete mít během chvilky zhltnutou, protože se čte téměř sama.
Abych jen nechválila, musím i něco zkritizovat. V knize jsem si často všimla přepisů a vypuštěných písmenek, není to však nijak zásadní, i přes toto ji přečtete jedním dechem a textu porozumíte.
Knihu bych doporučila všem, kteří si chtějí přečíst něco, co pomůže v historické orientaci (datace apod.), ale rozhodně neslouží k účelům podložení vlastního historického bádání v daném tématu. Jedná se o velice zajímavé a inspirativní čtení, které vás donutí se zajímat o historii naší vlasti a zamyslet se. Co vy víte, třeba se vám podaří odhalit taje nějaké zde uvedené záhady.
Kniha se mi líbila a četla se mi dobře. Za trošku chybek malinko snížím své subjektivní hodnocení, takže finální číslo zní: 95 %.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Série:                  Záhady českých dějin (2.)
Žánr:                   Literatura naučná, Historie
Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2001
Počet stran:         224
Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-243-6951-8
Poděkování:
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás moje recenze zaujala, knihu můžete pořídit zde.

Fenomén českého divadelnictví – Jára Cimrman

4)/10

Divadlo Járy Cimrmana: Dodatky, historie Divadla Járy Cimrmana, doslov a rejstřík

Zdeněk Svěrák, Přemysl Rut, Jan Beránek a Miloš Moník

Dodatky - Historie divadla Járy Cimrmana, doslov, rejstříkyPatříte mezi fanoušky Járy Cimrmana a rádi byste se dozvěděli něco o historii divadla, které nese jeho jméno? Pokud ano, neváhejte a sáhněte po této knize, která vám představí nejen historii, ale i spoustu dalšího.

Na stránkách této útloučké knihy (140 stran), najdete neskutečné množství zajímavých informací, které vám přiblíží nejen to, jak a proč divadlo vůbec vzniklo, ale také jeho poetiku. V některých případech si myslím, že se budete hodně divit, třeba až si přečtete, jak vznikaly jednotlivé hry. Divadlo samo o sobě srší osobitým humorem, který dle mého názoru jen tak někde nenajdete. Zajímavostí je to, že postava Járy Cimrmana je mýtická, nikdy neexistovala v realitě, ale je inspirována některými skutečnými vynálezci, fyziky apod. Na tomto mýtu však jeho tvůrci pracovali do takové míry, že je Jára Cimrman v současnosti považován za skutečného.

V knize je i několik fotografií, které jsou svědectvím o některých dramatech, hereckých výkonech a obsazení. V divadle se vystřídalo hodně herců a ještě stále střídají. V současnosti ho můžeme navštívit na pražském Žižkově, kde se stále hraje původní repertoár. Divadlo slavilo velký úspěch již v dobách jeho vzniku a mohu říci, že tomu tak je i teď.

Jak již naznačuje název, kniha není jen o historii divadla, ale obsahuje také působivý doslov a velmi podrobný rejstřík. Doslov je rozdělen do dvou částí. V první najdeme informace o mýtickém Járovi Cimrmanovi a v druhé jsou představeni jeho tvůrci Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Co se týká rejstříku, najdeme v něm vysvětlena téměř všechna slova a data.  Toto je popsáno celkem zeširoka.

Kniha je čtivá a vtipná, určitě se u ní nebudete nudit a odnesete si z ní spoustu zajímavých informací ze světa kultury a tohoto divadla. Divadlo je jejím prostřednictvím zasazeno do historického kontextu. A text je velice zajímavý.

Bibliografické údaje:

Série:                    Divadlo Járy Cimrmana

Žánr:                     Literatura česká – Humor

Rok vydání:          2003

Počet stran:           140

Nakladatelství: Paseka

Vazba knihy:         brožovaná

ISBN:                    80-7185-604-5

Jak se žilo sedlákům?

Paměti sedláka Josefa Dlaska

Josef Dlask

Úvod: Josef Pekař

Doslov a poznámky: František Kutnar

Paměti sedláka Josefa DlaskaChcete se dozvědět něco o tom, jak se žilo na venkově v novověku? Zajímá vás, jaké radosti a strasti v tomto období prožívali sedláci v severních Čechách poblíž Turnova? Pokud jste na obě otázky odpověděli ANO, tato kniha je určena právě vám.

Autorem úvodu knihy se stal významný český historik Josef Pekař. V této části nám je představena nejen politická situace v rámci celé republiky, ale i Evropy. Zároveň nám však dává celé dílo do dobového kontextu. Doslovem a poznámkami knihu opatřil Pekařův žák František Kutnar.

Kniha, je psána formou kronikářského záznamu, autor v ní popisuje rok po roce. Vždy se můžeme dozvědět o tom, jak se rozvíjelo jeho stavení, co vše pěstoval, jaká zvířata choval, co vše v daném roce dokázal (jelikož byl v letech 1821–1831 rychtářem v obci Bukovina, je tam těchto záznamů požehnaně). Dále se můžeme dozvědět o přírodních podmínkách, které v té době panovaly. Poznámky v této knize jsou pro milovníky historie velmi pozoruhodné a usnadňují utvoření historického obrázku o té době.

Zajímavé je sledování toho, jak se venkova dotýkají, popř. nedotýkají některé politické události dané doby. Můžeme sledovat i popis některých válek a strach z nich. Velice mě překvapil přehled, který sedlák měl o situacích, které se neděly v jeho okolí. Překvapením pro mě však bylo i to, že Josef Dlask byl velice vzdělaným člověkem, což je znát i na jeho zápisech.

Hlavním kritériem, na které bych se měla v tomto článku zaměřit je jazyková stránka díla. V knize můžeme krásně pozorovat to, jak se vyvíjel český jazyk. Pokud dílo čteme pozorně, tak si můžeme všimnout toho, že bylo transliterováno z ručně psaného originálu, celkem často si toho můžeme povšimnout díky tomu, že jsou některé části slov psány v závorkách. K tomuto dochází v případě, kdy je vypuštěna část slova pro účel zkrácení ručně psaného textu. Když se vrátím zpět k poznámce o vývoji jazyka, musím podotknout, že ten je zřejmý. Pokud porovnáme první roky s posledními zápisy, jisté změny např. v pravopise, skloňování apod. objevíme.

Kniha je útloučká a čte se téměř sama, zápisy jsou krátké. Vyskytují se zde 2 obrázky, které nám ukazují statek Josefa Dlaska a rukopis tohoto sedláka. Musím podotknout, že i rukopis je velice dobře čitelný, když se na obrázek zadíváte, myslím si, že perfektně přečtete celý text.

Četba tohoto díla pro mě byla velice obohacující jak z literárního a jazykového hlediska, tak i z toho historického. Na malém místě se dozvíte shrnutí událostí za 137 let. Autor knihu začíná v období, kdy byl přestavován statek. První informace, které vždy v kapitole jsou, jsou informace o počasí, které v daném roce bylo. Toto bylo pro sedláka velice důležité, protože se od toho odvíjela úroda a tím pádem i otázka obživy pro daný rok.

Kniha se mi velice líbila a mohu ji doporučit všem, kteří mají zájem o literaturu z období novověku. Myslím si, že je velmi dobrý průvodcem tímto obdobím i pro studenty historie.

Bibliografické údaje:
Žánr:                     Naučná literatura – Ostatní
Rok vydání:         1941
Počet stran:         136
Nakladatelství: Melantrich
Edice:                   Odkaz minulosti české
Vazba knihy:    vázaná s přebalem

Představitelé Jednoty bratrské

Jan Augusta v letech samoty (1548–1564)
Jakub Bílek
Sestavil František Bednář
Jan Augusta v letech samoty 1548-1564Chcete si přečíst životopis nějaké zajímavé osobnosti českých dějin? Zajímá vás předbělohorské období? Pokud máte rádi memoáry a období novověku, mohu vám knihu vřele doporučit.

Text je psán z pohledu Jakuba Bílka, který byl společně s Janem Augustou zajat a vězněn, nejprve v Praze, pak na Křivoklátu. Jak Jakub Bílek, tak i Jan Augusta byli členy Jednoty bratrské a právě kvůli svému vyznání skončili za mřížemi.

Když se zaměřím na formu psaní, tak se jedná o monitorování několika let života výše zmíněných dvou postav, hlavně je však zaměřen na Jana Augusta. Největší část je věnována období strávenému ve vězení, čemuž nasvědčuje i sám název knihy.

V textu můžeme sledovat vývoj jazyka. Setkáváme se zde s přechodníky a v některých případech obráceným slovosledem. Čeho si povšimnete na první pohled jsou poznámky pod čarou, které neobsahují citace, jak byste si mohli myslet, ale najdete v nich původní slovní zásobu. V některých částech totiž musel pan František Bednář nahradit starší výraz novějším, aby byl udržen význam a poselství textu a zároveň byla zachována srozumitelnost pro dnešního čtenáře.

Z mého pohledu se jedná o velice zajímavé čtení. Před tím, než jsem knihu začala číst, měla jsem strach, že mě to nebude bavit a že ji budu číst jen z donucení pro účel školní zkoušky. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že se kniha čte téměř sama, i přesto, že se jedná o záznam událostí, jež se staly přibližně před 5 stoletími.

Abych se přiznala, měla jsem velký strach z jejího tématu (náboženství), které mě samo o sobě moc nezajímá. Ale ten život a jeho slasti, ale hlavně strasti právě kvůli vyznání, které je nutné překonat… Rázem se z nezajímavého stává zajímavé.

Bibliografické údaje:
Žánr:                 Naučná literatura – Biografie a memoáry
Rok vydání: 1942
Počet stran: 240
Nakladatelství: Jan Laichter
Edice:               Sloupové pamětní
Autor obálky: Jaroslav Benda
Vazba knihy: vázaná s přebalem

Zimní válka

Petri Sarjanen

Bílá smrt – Příběh legendárního odstřelovače Zimní války Sima Häyhäho

Bílá smrt - Příběh legendárního odstřelovače Zimní války Sima HäyhähoTuto knihu jsem si přečetla na doporučení Darinky. Na knihu jsem se těšila, myslela jsem si, že se bude jednat o detektivku, protože jsem nějakým záhadným způsobem nepřečetla její podtitul. Když jsem vzala knihu do ruky, tak jsem hned zjistila, že jsem se náramně popletla. Kniha je válečná a ještě ke všemu dokumentární. Než jsem se začetla, dalo mi to celkem zabrat, ale nakonec se to zlomilo s nástupem děje. Dějová linie však byla i tak psána dokumentárním stylem.

Myslím si, že kniha má velký potenciál zaujmout hlavně čtenáře, kteří se zajímají o historii válek. Příběh této knihy se odehrává na počátku druhé světové války, v úvodu se dočtete i okolnosti vypuknutí této války. Záběr tohoto příběhu je tedy velice široký, protože nemonitoruje jen boj mezi Finskem a Ruskem.

Hlavním protagonistou knihy, jak už prozrazuje její název, je odstřelovač Sim Häyhä. Kniha začíná povídáním o tom, kde bydlel již od dětství a o jeho ambicích. Při prvních náznacích občanské války se dá k občanské vojenské jednotce a zde začíná svou slibnou kariéru odstřelovače. Velice mě zasáhl nejen konec jeho kariéry (přečtěte si a zjistíte, co se mu přihodilo), ale i to, jak prožil své stáří.

Na konci knihy je celkem podrobný popis toho, jak by se měl odstřelovač chovat, co je jeho úkolem, jak zacházet se zbraní, jaký cíl z jaké vzdálenosti musí zasáhnout a další zajímavé informace. Abych se přiznala, dost mě zaskočila informace, že nejdůležitější vlastností každého odstřelovače je lidskost. Zaskočila mě z toho důvodu, že jsem tyto vojáky viděla do přečtení této knihy jako vrahy. Když jsem se však na konci zamyslela, došlo mi, že pracují pro dobro své vlasti a nevraždí jen pro svou radost. Na druhou stranu si pokládám otázku, zda by nebylo lepší žít pouze v míru a takovéto zaměstnance nepotřebovat? Ano i takovou otázku si při čtení položíte a věřte tomu, že jich bude určitě mnohem více.

Co se mi na knize líbilo? Ač jsem měla ze začátku sto chutí knihu odložit pro její dokumentární popisy, nakonec jsem byla ráda, že jsem tuto část přelouskla a neodložila. Autor používá zajímavých jazykových prostředků pro oživení textu a vybudování jednoduché dějové linie, která se prolíná s dokumentárním rámcem.

Co mě zaujalo? Na konci knihy se autor svěřil s tím, že pro tvorbu knihy čerpal nejen z literatury, ale i z rozhovorů s aktéry zimní války. Někteří z nich dokonce napsali knihy, které též byly cennými prameny pro Sarjanenovu tvorbu. Autor se dokonce setkal i se Simem, kterému v té době bylo 94 let. Dalo mu prý velkou práci, než ho přesvědčil k tomu, aby po sobě zanechal hmotný odkaz.

Co se mi nelíbilo? Toto je opravdu těžké říci, jak jsem již psala výše, kniha ve mně vyvolala rozporuplné pocity. Dlouho jsem nevěděla, co od ní očekávat a celkem dlouho jsem se musela přemlouvat, abych ji dočetla. Nakonec jsem však byla ráda, že jsem ji přečetla celou.

Doporučení: Pokud se do ní pustíte, nenechte se odradit. Určitě se dočkáte svým způsobem osobního naplnění a obohacení.

Bibliografické údaje:
Orig. název:      Valkoinen kuolema
Žánr:                 Literatura světová – Literatura faktu
Rok vydání:      2015, 1. vydání originálu: 2012
Počet stran:       152
Nakladatelství:  Mladá fronta
Edice:                Arma & Musae
Vazba knihy:    vázaná s přebalem
ISBN:               978-80-204-3558-3
Co vy? Četli jste knihu a jaký názor na ni máte?