Pozdě k ránu/Mstivá kantiléna – Karel Hlaváček (minirecenze)

52 + 53/60

Pozdě k ránu/Mstivá kantiléna

Karel Hlaváček

Kniha, již bych vám dnes prostřednictvím této minirecenze představila je rozdělena do dvou částí. První se stala básnická sbírka Pozdě k ránu a druhou je Mstivá kantiléna. Každou z nich pro vás rozeberu zvlášť, finální hodnocení pak shrnu dohromady.
Pozdě k ránu
Tato sbírka zaujme svým motivem. Téměř v každé básni se objevuje spojení pozdě k ránu, podle něhož byl zvolen její název. Jedná se o soubor několika lyrických veršů a básní v próze. Tyto jsou jednotné a nijak se nečlení.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„Sbírka obsahuje verše a básně v próze, jež lze zařadit do dekadentního proudu české poezie.
Autor se snaží o čistou kantilénovou formu a v mnohém zde nacházíme stejné pojetí jako např. u Jiřího Karáska ze Lvovic. Pro autora je charakteristické částečné používání symbolických výrazů, jimiž se pokouší zpřítomnit svůj vlastní osud, kterými dosahuje mystického až vizionářského účinku.“
Jak je řečeno v anotaci, tato sbírka obsahuje opravdu velké množství symbolů, které je třeba při četbě interpretovat. Je jen na vás, co pod daným spojením uvidíte. Autor se snažil získat aktivního čtenáře, jenž se bude pokoušet o aktivní spoluutváření textu právě prostřednictvím interpretace.
Při čtení si můžeme povšimnout dvou způsobů sdělení. Prvním se snaží o navození patřičné nálady a atmosféry, tohoto dosahuje díky subjektivnímu prožívání přírody. Z tohoto způsobu můžeme vycítit prvky impresionismu, kdy jde o procítění. Druhým stylizačním postupem, jenž Hlaváček v této sbírce uplatnil, je zřejmý v utváření básnických vizí. Autor jejich prostřednictvím promítá své nitro do neskutečných, někdy až fantaskně snových melancholických krajin. Avšak i přes toto všechno můžeme v básních zpozorovat některé básníkovy reálné prožitky.
Mstivá kantiléna
Tato sbírka mě zaujala svou čtivostí, ale také i použitými jazykovými prostředky. Z básně je zřejmé, že si s ní autor pohrál a musím se přiznat, že se mi velice dobře četla. Co o ní říká anotace?
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):  
„Temná postava Karla Hlaváčka působí dodnes přitažlivým dojmem, zejména pro mladou generaci. Jeho subtilní básně plné stinných obrazů odrážejí jeho rozervanou duši oděnou v černavý háv. Každá jakoby byla noční poutí ztemnělým lesem, kterou podstupoval často, když se vracel do svého libeňského domova.“
Tato sbírka je utvořena jedenácti básněmi a jednou básní v próze. V této sbírce si můžeme povšimnout jisté míry cykličnosti, která je tvořena tím, že jednotlivé básně nenesou žádný titul, nýbrž jsou označeny jen římskými číslicemi I – XII. Všechny básně však mají jedno společné – téma, tím jsou vzdor a msta.
Básnická sbírka je výjimečná tím, že se v ní nevyskytuje typická dobová autostylizace. Objevují se v ní hojné historické obrazy, i když se nejedná o historii v plném smyslu tohoto slova. Za sebe mohu říci, že právě toto mě na sbírce uchvátilo ze všeho nejvíce.

Souhrnné hodnocení:
Musím říci, že obě sbírky mě nesmírně zaujaly a dobře se mi četly. Ač, jak už jsem psala, obsahovaly spoustu symbolů, já jsem si je užívala a opravdu zkusila to, co autor zamýšlel. I přesto jsem však měla tuto útlou knížku, tj. 67 stran o formátu A6, přečtenou během pár chvilek. Musím říci, že tento klasik šel dlouhou dobu kolem mě a jsem moc ráda, že jsme se konečně setkali. Jeho verše jsou hodně citlivé a čtenář se tak velice snadno naladí na básníkovu vlnu. S každým slovem jsem přesně věděla, co se honilo básníkovi hlavou zrovna ve chvíli, kdy danou myšlenku vypsal do veršů. Navíc jsem ráda, že jsem se konečně setkala i s básní v próze, s tímto stylem básnického umění jsem se zatím ještě nesetkala, a tak jsem velice ráda za to, že se to změnilo. Tyto dvě básnické sbírky hodnotím krásnými 100 %, která si dozajista zaslouží.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Literatura česká
Rok vydání:        1964
Počet stran:         72
Nakladatelství:    SNKLU – Státní nakladatelství krásné literatury a umění
Edice:                  Skvosty
Ilustrace/foto:      Jiří Svoboda
Vazba knihy:       vázaná
Náklad:               4 000 ks
ISBN:                 01-146-64
Reklamy

Romance pro křídlovku – František Hrubín (Minirecenze)

51/60

Romance pro křídlovku

František Hrubín

Jste milovníky české poezie psané ve 20. století? Pokud ano, mohu Vám vřele doporučit právě tuto knihu. Musím říci, že od chvíle, kdy jsem se o této knížce dozvěděla, jsem si ji toužila přečíst. Viděla jsem v ní něco paralelu s Máchovým Májem a toužila obě knihy srovnat. Teď se mi to podařilo a mám z toho velkou radost.
Nejprve malé info o Romanci pro křídlovku, tentokrát je anotace na stránkách cbdb.cz vcelku krátká, což mě docela překvapilo, ale na druhou stranu je více než výstižná. Stojí v ní: „Romance pro křídlovku představuje lyrickoepický vrchol Hrubínovy básnické tvorby.“ Dalo by se říci, že tato jediná věta krásně vypovídá o všem, co pro naší kulturu toto dílo znamená.
A co na tuto básnickou sbírku provoněnou příběhem lásky říkám já? Jak už jsem naznačila, právě proto, že se jedná o lyrickoepickou báseň, hodně mi připomínala právě Máchův Máj. I zde si totiž můžeme povšimnout motivů nenaplněné lásky a smrti. Občas vám až zůstane rozum stát nad tím, co vše je schopen hlavní hrdina pro svou lásku udělat. Kdo by třeba jel traktorem na místo, kde se před dívčinou smrtí naposledy setkali? Mohu říci, že motiv traktoru mě v básni hodně zarazil a překvapil. Ještě jsem se snad nesetkala s žádným básníkem, který by tento motiv ve své básni použil. Takovýchto novinek, co se týče jak stylistiky, tak i použitých jazykových prostředků, se v Romanci pro křídlovku vyskytuje hned několik a je jen na vás, zda je při své četbě odhalíte a jak je interpretujete.
Moje subjektivní hodnocení tohoto díla je velice pozitivní. Dílo se mi četlo vcelku samo, však také šlo jen o pouhých 75 stránek o formátu A6. Zároveň však musím ocenit i doplnění o ilustrace Jiřího Trnky, které celé dílo nádherně doplňují a oživují. Této sympatické útlé knížečce dávám krásných 100 %, protože se mi neskutečně líbila nejen svým příběhem, ale i brilantním zpracováním.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                    Poezie
Rok vydání:         1963, 1. vydání originálu: 1962
Počet stran:          77
Nakladatelství:    Československý spisovatel
Ilustrace/foto:      Jiří Trnka
Autor obálky:      Jiří Trnka
Vazba knihy:       vázaná
Náklad:               6 000 ks
ISBN:                 22-023-63

Hříšná světice – Jan Bauer

49/50

Hříšná světice

Jan Bauer

Skvělý historický román plný napětí, nenávisti, nástrah, bojů, ale také lásky, přesně takto bychom mohli charakterizovat Hříšnou světici z pera oblíbeného českého autora píšícího o historii Čech a Moravy. Tentokrát se podíváme do začátků českého státu, setkáváme se zde s boji Čechů proti Moravanům v první části tohoto strhujícího románu a v druhé se pak seznámíme s kněžnou Ludmilou, jež si vzala za manžela prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Ludmila nám bude představena tak, jak jsme ji doteď neměli šanci poznat. Ve všech známých legendách jsme ji mohli zaznamenat coby světici, avšak v tomto románu punc světice ztrácí a můžeme ji sledovat jako pragmatickou vládkyni, která vše i svůj osobní život podřizuje zájmům knížectví.
Kniha, již bych vám chtěla prostřednictvím této recenze představit, vyšla v roce 2016 u nakladatelství MOBA. Titul je možné pořídit ve vázané vazbě.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor se v této knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně, která podle příkladu svého někdejšího patrona, moravského krále Svatopluka, podřizuje vše, včetně svého rodinného života, zájmům knížectví…“  
Při výběru tohoto titulu jsem si jednoduše řekla, že ji musím mít. Už jen proto, že díla Jana Bauera mi sedí a velice ráda je čtu, ale také proto, že se prostřednictvím jeho díla dostáváme do úplně nového období. Jsme u něj zvyklí na příběhy s Karlem IV. a dalšími podobnými postavami, v poslední době se pomalu přesouvá do období novověku a najednou bum, máme tu knihu vztahující k nejstarším doloženým moravským a českým panovníkům. Bylo to naprosto nevšední téma a musím říci, že mě velice mile překvapilo zpracování. To, že se autor pokusil vyobrazit osobnosti trošku jinak, než je známe z legend a různých pověstí, považuji za velice náročnou, ale zároveň kvalitně odvedenou práci.
Kniha mě zaujala hned svou obálkou, kde můžeme vidět osobnost, dle níž dostal příběh své jméno. Vyobrazena je „rozpixelovaná“ kněžna Ludmila. Vše je vyvedeno na temném pozadí, ale i tak je působivé. Název má s příběhem hodně společného, ale než se k samotné zápletce dostaneme, projdeme velkými boji mezi moravskými a českými knížaty. Příběh je neskutečně barvitý, odvyprávěn je objektivní er-formou a obohacen velkým množstvím dialogů. Období, o němž je v knize vyprávěno, je silně nábožensky motivováno. Proto se není čemu divit, když se objevují prvky různých náboženství. Kompozičně je dílo vcelku jednoduché, protože zde převažuje chronologická kompozice a v malém množství se zde objevuje retrospekce.
Celý příběh má krásných 333 stranách o formátu A5. Oceňuji tudíž, že jsem díky praktickému formátu a obsáhlosti mohla knihu v klidu nosit všude s sebou. Vešla se mi do batohu i do kabelky. Po grafické stránce je také velice dobře propracována, protože jsou zde použita vcelku velká písmena, proto text příběhu ubíhá před očima téměř sám. Co se týče gramatiky a stylistiky, musím uznat, že se příběh i po této stránce velice vydařil. Ani jedno slovo vám nepřijde zbytečné, všechna příběh skvěle doplňují a můžete si tak užít nevšední historický zážitek. Celé vyprávění je rozděleno do dvou částí. V první části můžeme sledovat osudy vojska pod vedení Svatopluka a v druhé části pak osud českého knížectví.
Tato kniha si mě opět velice získala a jsem neskutečně spokojena s malou odbočkou tvorby našeho významného autora historických románů. Byla jsem velice mile překvapena a čtení jsem si opravdu užila. Zdatní čtenáři budou mít knihu přečtenou za pár chvil. Nejvíce mě překvapila zpočátku velká surovost bitev, ale taková byla doba a autor ji dokázal výborně vystihnout, takže se ve své fantazii přesunete na bitevní pole s mečem v ruce a užijete si ji plnými doušky. Za propracovanost si ode mě kniha vysloužila krásných 100 % a budu se těšit na další autorovi knihy. Tuto knihu bych doporučila všem milovníkům historických románů, určitě se vám bude líbit.
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké poděkování nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji pořídit zde.

Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                    Romány, Literatura česká, Historie
Rok vydání:         2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran:          336
Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-243-6986-0 

Když se rojí smrt – Jarmila Pospíšilová

47/50

Když se rojí smrt

Jarmila Pospíšilová

Detektivní román, jenž bych vám chtěla prostřednictvím této recenze představit, mi při čtení přišel hodně netradiční nejen způsobem vyprávění, jež mě hodně mile překvapilo, ale také svým tématem, které mi přišlo nevšední a domnívám se, že jej zatím použilo vcelku málo autorů. Podle mého názoru jde o překvapivou knihu z venkovského prostředí. Přiznám se, že jsem občas nad příběhem nevěřícně kroutila hlavou, jak je možné, že se může něco podobného stát. Příběh je tak čtivý a napínavý, že se během pár chvilek dostanete až k samotnému rozuzlení celého případu a pokud ne, tak vám vyprávění nedá spát. Někdo by sice mohl dle prvních mých slov a obálky knihy říci, že se jedná o naprosto běžnou českou detektivku, jichž už nakladatelství MOBA vydalo mnoho, ale nenechte se mýlit.

Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
Netrpělivě očekávaný detektivní román známé české autorky zavádí čtenáře do prostředí včelařů. A rozhodně nepůjde o žádnou idylku. Na počátku letních prázdnin je totiž nalezena mrtvola včelaře, který zemřel na anafylaktický šok, když byl pobodán stovkami zdivočelých a zmatených včel. Záhy je jasné, že se jedná o vraždu, včelař byl připoutaný ke stromu v bezprostřední blízkosti úlů. Podezřelých je hned několik, neboť nepřátel měl tento muž více než dost… Kdo by byl ale schopen tak hrůzného činu?
Tato kniha mě při výběru zaujala již svou obálkou. Zárukou skvělého počtení pro mě bylo nejen to, že kniha patří do mojí oblíbené edice Původní česká detektivka, ale také to, že již obrázek a název knihy ve mně vybudil spoustu otázek, na něž jsem chtěla najít v průběhu čtení odpověď a povedlo se. Jak jsem již v úvodu předznamenala, již obálka mi představila nevšední téma a o to více jsem se těšila, až se začtu. Čtenář si může dlouho klást otázky, jak je možné, že včely mohou způsobit smrt, jediné, co vám mohu prozradit je, že se to v úvodní první části knihy nedozvíte, případ se před vámi začne odvíjet až později a bude to stát za to. Věřte však, že ani delší úvod není od cesty.
To, co jsem naznačila výše, odpovídá nevšednímu způsobu vyprávění, o němž jsem se zmínila na počátku úvodního odstavce. Přišlo mi nesmírně zajímavé, že byly tak podrobně vylíčeny vztahy na vesnici, kde se děj odehrává. Mohla jsem si udělat obrázek nejen o prostředí, ale také o charakterech jednotlivých postav. Tyto charakteristiky vám poté ve finálním řešení příběhu tak zamotají hlavu… Prostě dle mého názoru skvěle zpracovaný detektivní příběh, jenž splnil svůj účel. Autorka vás bude tak dlouho vodit za nos a finální rozuzlení vás pak překvapí a zastihne nepřipravené.
Tento detektivní román vydalo v roce 2016 nakladatelství MOBA jako 240. svazek ve zmiňované edici Původní česká detektivka. Příběh se v ní postupně odvíjí na 222 stranách a jistě oceníte i její praktický formát A5. Dalším parametrem, jenž jsem při čtení hodně ocenila, bylo grafické zpracování. V knize jsou velká písmena, tudíž vám bude text krásně ubíhat před očima a bude se vám dobře číst.
Co se týče vyprávění, mohu říci, že se autorce povedlo jak po stylistické, tak i po gramatické stránce. Při čtení vás nebude nic rušit a ač si zpočátku budete říkat, že vám první část připadá zbytečná, věřte, že tomu tak není a že je jen působivým předvojem pro druhou část, v níž se na vás vše sesype. Nešlo by však o detektivní román, kdybychom nehledali vraha oběti a tady to je hodně těžký oříšek. Nejen, že vás budou trošku mást kompoziční postupy použité v příběhu, ale také právě skvělá propracovanost, již spatřuji v první části. V příběhu je použito chronologické kompozice (postupné vyprávění), paralelní kompozice (prolínání vyprávění zobrazující současně pohled na jednu událost z různých úhlů pohledu) a retrospektivní kompozice (co by to bylo za detektivku bez použití vzpomínkových partů). Ač se vám to bude zdát jako velice komplikované, věřte, že tomu tak není a že je to jen váš pocit, až se začtete, poznáte.
Tato kniha se mi moc líbila a právem patří do mojí oblíbené edice. Díky propracovanosti a čtivosti si mě dílo, ale i autorka sama získala a už se moc těším na další setkání s jejími příběhy. Četbu jsem si užila od prvního až do posledního písmenka, i když jsem si zpočátku říkala, zda první část není zbytečně dlouhá. Čtení jsem si opravdu užila, jednalo se o velice působivé oddechové vyprávění, jež je během pár chvilek přečtené. Tato kniha si ode mě zasloužila krásných 100 % a jistá doporučení ostatním čtenářům.
Pokud jste milovníky detektivních románů a napínavých příběhů, zkuste tuto knihu. Věřím, že nebudete zklamáni.
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala a budete si chtít knihu přečíst, můžete tak učinit zde.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:
     Detektivky, Literatura česká
Rok vydání:     2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran: 224
Nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy: vázaná
ISBN: 978-80-243-6980-8

Bez duše – Eva Molíková

46/50

Bez duše

Eva Molíková

Báječná kniha, v níž se snoubí hned několik žánrů, přesně taková je prvotina od nadějné mladičké české autorky Evy Molíkové. Je to kniha, u níž se budete bát, radovat, ale třeba i červenat. Objevují se různé scény, často se však objevují prvky napětí a kniha vás tak nenechá se jen tak odtrhnout od čteného textu. Dokud jsem se nedočkala pointy, byla jsem stále napjatá a četla a četla, abych věděla, jak to celé dopadne. Mohu tedy s klidným svědomím říci, že pro mě byl příběh velice překvapivý a zároveň naplněný tolika různými žánry, že jsem se až divila, jak to všechno autorka dokázala do tak „malého“ prostoru vměstnat, ale o tom více níže.
Oficiální anotace (zdroj: cbdb.cz):
„Historický román pro ženy s prvky fantasy.

Susan Lerrisová si nikdy nemyslela, že je dítě štěstěny. Ovšem když ji o ruku požádal muž, kterého nadevše milovala, zdálo se tak snadné tomu uvěřit. Stačil ale pouze jeden večer, aby přišla o všechno. Její nejbližší byli najednou mrtví a ona nechápala důvod. O to horší bylo zjištění, že právě ona je z jejich smrti obviněna. Jenže udělala to? Sama moc dobře věděla, že potom, co se z ní stalo, se dalo uvěřit jenom jediné odpovědi.

James Rogers by za svou snoubenku dal i život. Tak velká byla jeho láska, a přesto se otřásla v základech během jediného večera. Je možné někoho nenávidět a zároveň milovat? James věděl, že ano. Jenže chuť po pomstě mu nedala zapomenout a už vůbec ne odpustit. Co na tom, že ji miluje?! Člověk by neměl milovat stvůru a právě tou se ona stala!“

Již z prvního řádku oficiální anotace vyplývá velké množství použitých žánrů. Jedná se tedy o historický román, v němž se objevují prvky fantasy, ale také detektivky, možná i trochu hororu a thrilleru. Dále pak můžete natrefit i na romantiku. Myslím si, že tato kniha má velký potenciál oslovit široký okruh čtenářů. I přes tento fakt si ale spíše myslím, že se bude kniha pyšnit větší oblibě u žen, nejen díky své romantičnosti, ale také kvůli upírskému tématu. Když se zmiňuji o upírech, možná vám na mysli vytanou série jako jsou Upíří deníky (UD), nebo Twilight sága (TS), ale mohu vám říci, že tento příběh je ryze originální a na výjimečnosti mu přidává i obohacení o další vyprávěcí postupy a žánry, se kterými jsme se v UD a TS nemohli setkat.
Tato kniha vyšla v roce 2010 v nakladatelství Nová forma, s. r. o. Příběh je vypsán na 355 stránkách a kniha si vás získá svým formátem A5, ale také grafickým zpracováním, jež považuji za velice zdařilé. Text se díky velikým písmenům dobře čte a příběh vám ubíhá před očima téměř sám.
Knihu je možno pořídit v brožovaném vydání. Troufnu si tvrdit, že vás zaujme již na první pohled svou obálkou, na níž jsou zobrazeny dvě dívky. Když se do příběhu začtete, zjistíte, jak to s nimi je a objevíte odpověď na svou otázku: Kdo to vůbec je? Ve chvíli, kdy jsem knihu brala do ruky, přemýšlela jsem nad propojením mezi vyobrazením na deskách a názvem knihy. Paralelu jsem objevila až při hlubším začtení a to budete koukat…
Vyprávění je psáno pro mě velice zajímavým a čtivým způsobem, abych se přiznala, takhle multižánrovou knihu jsem snad ještě v životě nečetla a musím konstatovat, že mě tento styl velmi oslovil a stal se mi blízkým. Celý příběh je rozčleněn 13. kapitol, které se dále dělí na podkapitoly, ty jsou od sebe odlišeny odsazením a kapitálkami. Kapitoly jsou různě dlouhé a jednotlivé podkapitoly vyprávějí příběh z různého úhlu pohledu, chvilku se na děj díváme z pohledu mladičké Susan a chvilkami z pohledu jejího snoubence Jamese. Přechody mezi těmito podkapitolami nejsou nijak rušivé a kniha se vám bude číst dobře. K rychlému dočtení knihy vás požene i otázka, jak to vše dopadne. Autorka totiž do textu dala takové neskutečné množství zvratů, že se až budete divit.
Co se týče jazyka, musím říci, že mě nesmírně mile překvapilo, když jsem se v tiráži knihy dočetla, že titul prošel hned dvojí korekturou. Těšila jsem se, jak bude brilantně napsaná, co se týče stylistiky, je příběh opravdu brilantní, ale s pravopisem je to krapet horší a ještě jsem pár chybek našla. Ale teď k samotnému ději. Autorka zvolila objektivní vyprávěcí formu – er-formu, tu ještě okořenila velkým množstvím dialogů mezi jednotlivými postavami, tyto pak příběh zpestřují a lépe přibližují charaktery lidí v příběhu vystupujících. Co se týče kompozice, u této knihy je trošku zapeklitá, protože…
1. Na počátku jednotlivých kapitol objevíme uvádějící retrospektivní odstavec, v němž hlavní hrdinka Susane vzpomíná na nejhorší chvilky svého života, jež se nám postupně odhalují.
2. V jednotlivých podkapitolách můžeme objevit paralelní kompozici.
3. Musíme vzít v potaz, že příběh je vyprávěn postupně, proto nesmíme zapomenout na důležitou chronologii.
Tato kniha se mi moc líbila a opět jsem si vyzkoušela ve světě něco nového. Četbu jsem si užila od samého počátku až do úplného konce. S celým příběhem jsem moc spokojená. Kniha je takovou zajímavou oddechovkou, již budete mít během pár chvilek přečtenou. Je to tak neskutečně strhující, poutavé a napínavé čtení. Takovou knihu jsem opravdu za svůj čtenářský život ještě nikdy nečetla a jsem ráda, že mi autorka rozšířila obzory a ukázala mi zase něco jiného. Za tuto prvotinu si autorka ode mě vysloužila krásných 100 % a velké poděkování za zaslání recenzního výtisku i s pěkným věnováním.
Více informací o autorce můžete najít na jejím youtube kanálu a na jejích facebookových stránkách.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                
Romány, Sci-fi a fantasy, Pro děti a mládež
Rok vydání: 2010, 1. vydání originálu: 2010
Počet stran:  355
Nakladatelství:  Nová Forma
Vazba knihy:  brožovaná
ISBN:  978-80-7453-049-4

Básně – Vilém Závada (minirecenze)

45/50

Básně

Vilém Závada

BásněKniha, již bych vám tentokrát velice ráda prostřednictvím této minirecenze představila, je básnickou sbírkou vybraných básní ze sbírek Viléma Závady. V této roztomilé knížce, která má pouhých 120 stránek a formátově je snad ještě menší než A6, si dozajisté počtou všichni milovníci poezie autorů první poloviny 20. století. Pokud rádi čtete mezi řádky a přemýšlíte nad interpretací toho, co jste právě přečetli, tato kniha je určena právě vám.

Závada se v této sbírce snaží monitorovat nejen sociální situaci v průběhu první a druhé světové války, ale představuje i svou něžnější stránku, když se vypisuje ze svých pocitů a lásky. Zároveň v této sbírce najdeme i básně, jež řeší vztahy v rodině, ale dozajista najdeme i další témata. V knize se vyskytuje 25 básní vybraných z jeho sbírek Cesta pěšky, Panychida, Siréna, Hradní věž, Město světla, Polní kvítí a Jeden život.

Co se mi na knize opět nejvíce líbilo, byla předmluva a doslov. Předmluvu napsal sám Vilém Závada a popsal v ní sám sebe ze svého úhlu pohledu. Na těchto pár stránkách můžeme najít odpovědi na své otázky a zároveň nám to hodně pomůže při interpretaci jeho básní. Doslov napsal Miroslav Florian a popsal v něm osobnost a tvorbu Viléma Závady.

Tato sbírka se mi velice líbila a připomněla jsem si několik básní, které jsem již jednou přečetla v Hradní věži, ale také objevíte i spoustu dalších, v nichž jsou zakotveny mnohé zajímavé myšlenky, ale i obraz doby, v níž autor žil a tvořil. Najdeme zde autorovy pocity, poznatky a touhy. Intrepretace textů je vcelku snadná a básně jsou čtivé. Čtení jsem si užívala. Pokud tedy jen tak rádi čtete poezii a nebo potřebujete získat některé informace o české literatuře první polovině dvacátého století, mohu vám tuto knihu vřele doporučit. Knihu hodnotím krásnými 100 %, které si dozajista zaslouží.

Bibliografické údaje:
Nakladatelství:         Československý spisovatel
Rok vydání:             1979
Edice:                       Knižnice PEGAS
Počet stran:              124

Lovci lebek – Hana Hindráková a Jiří Johánek

44/50

Lovci lebek

Hana Hindráková a Jiří Johánek

Rádi si přečtete knihy plné napínavých příběhů? Pokud ano, tato kniha je určena právě vám. Jedná se o knihu plnou napětí, akce, ale i něžných a smutných chvilek. Troufnu si tvrdit, že si její četbu užijete od samého počátku až do konce. V průběhu čtení poznáte zákoutí nejen pražská, plzeňská, ale i karlovarská. Dostanete se do jejich podsvětí a spolu se speciální jednotkou, podle níž je cel tato kniha pojmenována, půjdete ve stopách hned několika zločinců. Bude to pro vás místy nebezpečné, ale když na sebe dáte pozor, přežijete.
Kniha vyšla v roce 2016 v nakladatelství Grada Publishing pod značkou Cosmopolis. Příběh se odvíjí na krásných 226 stránkách a má praktický formát A5, jenž se krásně vejde do kabelky, či batohu.
Oficiální anotace knihy (zdroj: databazeknih.cz):
Posledních deset let zatemnila Jaroslavův mozek jediná myšlenka. Myšlenka na pomstu. Tehdy boss ukrajinské mafie zastřelil jeho kolegu Lukyho, po kterém zůstala těhotná žena. Ačkoliv Jaroslav konečně dostal nabídku práce u speciální jednotky lovců lebek, má ke spokojenosti daleko. Život mu komplikují nevyřešené dluhy z pokeru, sílící tlak vymahačů a postupný rozpad rodiny.
I pracovní úspěchy střídají neúspěchy. Ukrajinská mafie posílá do Čech nebezpečného nájemného vraha, aby zlikvidoval nepohodlné svědky, po nichž pátrá také Jaroslavova jednotka. Zdá se, že nájemný vrah s andělskou tváří je vždy o krok napřed…“
Kniha mě velice zaujala již svým přebalem. Jaké bylo moje překvapení, když mi pak dorazila domů a vypadala ještě mnohem lépe, než z monitoru počítače. Zároveň jsem byla velice zvědavá na to, o čem vyprávění bude, protože o autorce vím, že cestuje do Afriky a již napsala několik knih s touto tematikou. Jiří Johánek je však členem policie, a proto se v knize mohlo objevit i několik zajímavých chvil, které hojně vypovídaly o pátrání a nastiňovaly práci české policie. Lovci lebek tedy pro mě byli velkým překvapením, protože se odehrávají na území České republiky a s hlavním hrdinou se snažíme vypátrat několik vlivných členů českého podsvětí.
Příběh je psán velice poutavým způsobem a působí hodně realisticky, a to z již výše zmíněného důvodu. Čtení pro mě bylo strhující a měla jsem velký problém se od čtení odpoutat. Kniha je rozčleněna do mnoha přehledných kapitol. Některé zabírají jen půlku stránky, jiné jsou krapet delší, ale nejsou nijak únavné. Při čtení se dozajista nudit nebudete, spíše si jej budete užívat a budete se stále dokola ptát, jak to dopadne.
Vyprávění je psáno z pohledu hlavního hrdiny Jaroslava, jenž je zpočátku policistou, ale pak se s pomocí jeho kamaráda dostává do speciální jednotky Lovců lebek. Autoři zvolili objektivní vyprávěcí formu – er-formu – již obohatili velkým množstvím dialogů, které příběh neskutečně oživily. Jednotlivé řádky tudíž krásně utíkaly před očima a děj se odvíjel neskutečnou rychlostí. Co se týče kompozičních postupů, autoři se zejména zaměřili na chronologii a retrospektivitu. Setkat se tedy můžeme se vzpomínkami, ale také si můžeme všimnout, že se děj odvíjí postupně. Situace nejsou nikterak přeskakovány.
Po jazykové stránce knížku musím velice pochválit, jedná se o kvalitně sepsaný příběh jak po gramatické, tak i po stylistické stránce. Velkým plusem jsou již zmíněné krátké kapitolky, které úžasně kopírují dějovou linku a seznamují svým názvem čtenáře s místem, kde se zrovna nacházíme, což považuji za obrovské plus. Po časové stránce je kniha také výborně zpracovaná, podle znaků poznáme, kdy přesně se co děje.
Čtení této publikace pro mě bylo úžasným oddechem a nad knihou se mi krásně relaxovalo. Mohu vám ji tedy vřele doporučit pro vyplnění volných chvilek, třeba při dovolené u moře, nebo jen tak doma. Dostanete se na místa, kam byste se v životě dostat nechtěli a zároveň si užijete úžasné dobrodružství. Při každém přerušení budete nešťastní, protože čtení této knihy je prostě úžasnou záležitostí, která potěší, pohladí po duši a možná vás donutí se i zamyslet třeba nad policejním systémem v naší zemi. Za tuto luxusní záležitost dávám krásných 100 %, které si autoři knihy, ale příběh sám dozajista zaslouží. Knihu doporučuji všem milovníkům detektivek, ale i akčních příběhů plných napětí. Těším se na případné další setkání s knihami těchto dvou autorů.
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky samotné autorce Haně Hindrákové. Zároveň musím autorce poděkovat i za nádherné věnování, které jsem na počátku knihy objevila. Pokud se vám recenze líbila a knihu si budete chtít přečíst, můžete si ji pořídit zde.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                    Detektivky, Thrillery, Literatura česká
Rok vydání:         2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran:          223
Nakladatelství:    Grada
Vazba knihy:       vázaná s přebalem
ISBN:                  978-80-247-5810-7

Marie Baťová: První dáma Zlína – Pavel Hajný

43/50

Marie Baťová: První dáma Zlína

Pavel Hajný

Rádi si přečtete něco o životě známých osobností, nebo případně memoáry osob, jež svým počínáním zasáhly do dějin naší vlasti? Pokud ano, tato kniha vás jistě potěší a mile překvapí. Věřím, že s její pomocí poznáte dobu, v níž tato pro Zlín významná žena žila.
Kniha, již bych vám prostřednictvím této recenze ráda představila, je koncipována jako beletrie vyprávějící životní příběh, avšak množstvím dat a vysvětlení některých událostí se kniha spíše řadí do žánru populárně naučné četby.
Tento titul vyšel poprvé již v roce 2010, avšak v roce 2016 tuto knihu znovu vydává nakladatelství OMEGA.
Oficiální anotace knihy (zdroj: databazeknih.cz):
Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? O sedmnáct let mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si – přesazena do napůl ještě valašské vesnice, napůl už industriálního Zlína – měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomaticky i ty nejožehavější problémy.

Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. A brzy čelila další výzvě – musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů.

Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. – Že jste o tom v životě neslyšeli? – Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl.“

Kniha mě v nabídce nakladatelství zaujala hned na první pohled díky své obálce, na níž je vyobrazena velice pohledná a mladičká Marie Baťová. Její životní pouť mě velice zajímala, a tak jsem se rozhodla, že si o ní přečtu. Knižní blok má pouhých 207 stran poutavého čtení v praktickém formátu A5.
Před čtením jsem si myslela, že se bude jednat o suchý popisek jejího života. Autor pro čtenáře však připravil překvapující počtení. Když jsem knihu otevřela a začetla se, měla jsem pocit, jako by Marie seděla vedle mě a svůj příběh mi vyprávěla. Tohoto dojmu jsem nabyla i přesto, že bylo využito objektivního vyprávěcího postupu, a to er-formy. V příběhu se vyskytuje velké množství dialogů mezi jednotlivými postavami. Můžeme tedy monitorovat i jednotlivé vztahy mezi nimi.
Co vše se tedy čtenář může v knize dočíst? Příběh, jenž se před námi odvíjí, vypráví nejen o životě samotné Marie (sleduje jej od narození, až po její smrt), ale i o její rodině a sociální situaci v místech, v nichž za celý život žila. Můžeme sledovat vývoj politické, ale i životní situace v období Rakouska-Uherska a jeho pádu na konci první světové války. Dále se pak dá krásně nahlédnout i pod pokličku vztahu s jejím manželem Tomášem Baťou. Milovnice bot pak nejvíce nadchne malá exkurze do výroby obuvnické firmy pojmenované po zakladateli BAŤA.
Čtení této publikace jsem si moc užívala. Bylo působivé, ale i hodně naučné a mnoho jsem si toho uvědomila. Musím se přiznat, že jsem si Marii moc oblíbila a obdivovala to, že zvládla prožít svůj mnohdy těžký život žít s úsměvem na tváři. Při četbě jsem došla k pochopení, důležitým poznáním a osvojila jsem si zajímavé informace o podnikání u nás. Tato publikace tedy v mém případě splnila svůj účel. Knihu bych tímto vřele doporučila všem milovníkům historie, memoárů, ale také těm, kteří milují boty a chtějí se dozvědět něco z historie jejich výroby na našem území. Jedná se o velkou knihu, která dozajista stojí za přečtení a já jí hodnotím krásnými 100 %, a to nejen díky čtivé textu, ale také díky obrazovým přílohám, jichž je v knize hned 20 stran a stojí za prohlídnutí.
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství OMEGA. Pokud vás tato recenze zaujala a knihu byste si rádi přečetli, můžete si ji pořídit zde.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Literatura naučná, Biografie a memoáry
Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2010
Počet stran:         216
Nakladatelství:    Omega
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-7390-408-1

S cejchem vraha – Jan Bauer

40/40

S cejchem vraha: Mordy v časech císaře Rudolfa II.

Jan Bauer

Vzpomínáte si školní lavice, v nichž jste se učili o Rudolfovi II. a jeho dvoře? Jistě si také vzpomenete na jeho zálibu v nejrůznějších vědeckých oblastech, ať už se jednalo o astronomii, fyziku, nebo třeba alchimii a přál si, aby vědci, někteří mnohdy i samozvaní, pro něj vytvořili jistý kámen mudrců. Spousta lidí se o to pokoušela, však si vzpomeňte na knihu Zlatodějové, jejíž recenzi si můžete přečíst zde. Kniha, kterou bych vám prostřednictvím této recenze chtěla představit, pochází také z pražského alchymistického prostředí, akorát že vám přinese mnohé chvilky napětí, občas dokonce budete mít takový pocit strachu, až vám nažene husí kůži. Přesně taková je tato vcelku útloučká kniha.
Oficiální anotace (zdroj: databazeknih.cz):

Mordy v časech císaře Rudolfa II. Lukáš Trobl z Květnice, syn z nepříliš významného českého rodu, se po studiích na evangelické univerzitě v Heidelberku vrací do Čech a uchází se o místo na císařském dvoře. Upřímně řečeno se více než studiu suchopárných věd věnoval studiu šermu, v němž dosáhl značného mistrovství. V malostranské krčmě se dostane do hádky s vlašským alchymistou. Přes císařský zákaz soubojů se muži utkají a Lukáš svého soupeře lehce zraní. Druhý den ráno je Lukáš zatčen, neboť jeho protivník je nalezen mrtev.“
Knihu vydalo v roce 2016 nakladatelství MOBA. Na celou knihu vás upozorní už její milé modravé desky, na nich najdete několik alchymistických ornamentů a uprostřed v kruhu se odvíjí scéna setkání Lukáše Trobla, kolem něhož se motá celý příběh, s šenkýřkou Terezou v hostinci u Brabantského krále.
Jak již prozrazuje název knihy, zjistíme, že se jedná o krimi z období novověku, kdy se nebylo svým způsobem čemu divit. V knize můžeme najít motiv lásky, ale také problémů, hladu a sociálních problémů, tedy aspoň do té doby, dokud neměl autor jasno, kam se bude daná postava odvíjet.
„Se staroměstským rychtářem se Kraft nemohl příliš měřit. Staré Město mělo vždy výsadní postavení mezi městy pražskými. Před lety dokonce staroměstský primas Jan Pašek z Vartu podřídil Starému Městu i Nové a Menší Město a poprvé tak spojil města pražská pod svou vládu. Naštěstí císař Ferdinand První, Rudolfův dědeček, udělal těm novotám rázný konec. Přesto si Staroměstští, ať už se jednalo o konšelské rady nebo cechy, činili nárok na přednostní postavení. I při příjezdu císaře Rudolfa Druhého ho vítali nejdříve staroměstští konšelé a představitelé staroměstských cechů a teprve po nich ti ostatní z Nového a Menšího Města a také z Hradčan.“ (str. 64)
Co se týče příběhu, nebudete se u ní ani chvilku nutit. Když se začtete, zjistíte, že autor celou zápletku pojal tak skvěle, že si budete od začátku do konce připadat, že se motáte v jednom kole, ale pak nakonec zjistíte, že vás autor vláčel po slepých uličkách, abyste si rozuzlení jen tak nedomysleli, nebo si příběh nedokreslili hned na začátku.
Celý příběh je vystaven na chronologické kompozici, ale objevují se také prvky retrospektivy, a to zejména ve vzpomínkách. Často se tomu stávalo ve vězení, kde zločinci přemýšleli o své možné vině. Pokud tedy vezmete do ruky tuto skvělou knížku, vězte, že se v tu ránu objevíte v Praze a budete se snažit vypátrat člověka, který by mohl zabít dva lidi. Vyšetřující bakalář Lukáš se snaží vraha dopadnout a místo něj dopadne vlacha, jenž je „příbuzným“ Rožumberků. Tak co myslíte, jak kniha dopadne?
V tuto chvíli by bylo záhodno, zaměřit se na jazykovou stránku. V knize jsem postřehla hned několik drobných chyb, zejména šlo o opakování jednoho slova ve větě, ale jak říkám, není to nijak velká závada.
Kniha se mi četla naprosto skvěle. Musím říci, že jsem si pana Bauera a jeho tvorbu velice oblíbila. Tento román mě opět vtáhl do děje hned od samého začátku. Krásně se mi s touto knihou odpočívalo, to musím přiznat. Knihu bych doporučila všem, kteří milují historii naší země a zároveň obdivovatelům Jana Bauera. Jelikož jsem byla z knihy nadšená od začátku až do samého konce, hodnotím ji krásnými 98 %. Chybějící procenta strhávám za gramatickou stránku knihy.
Za poskytnutí recenzního výtisku patří velké díky nakladatelství MOBA. Pokud vás recenze zaujala a knihu byste si rádi pořídili, můžete tak učinit zde.
Knižní výzva
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                   Romány, Literatura česká, Historie
Rok vydání:        2016, 1. vydání originálu: 2016 …více
Počet stran:         240
Nakladatelství:    MOBA (Moravská bastei)
Vazba knihy:       vázaná
ISBN:                  978-80-243-6974-7

Slezské písně – Petr Bezruč (minirecenze)

39/40

Slezské písně

Petr Bezruč

Slezské písněVážení čtenáři, tentokrát vás prostřednictvím této minirecenze seznámím se světově proslulou básnickou sbírkou, jež byla přeložena minimálně do 40 světových jazyků. Vězte, že tato sbírka nevznikala původně jako soubor básní. V prvopočátku byla vydávána časopisecky a jelikož byla tematicky zaměřena na život, sociální a politickou situaci ve Slezsku, byly všechny básně sdruženy do této působivé, mnohdy až zpěvně působící básnické sbírky.
Když se do sbírky začtete, uvědomíte si, že se do ní autostylizoval sám autor, v některých básních se objevuje přímo zvolání, v němž je uveden autorův pseudonym, pod nímž celou sbírku vydal.  Jak jsme již naznačili, v básnické sbírce se můžeme setkat s národní a sociální tematikou, avšak objevit můžeme i milostnou lyriku (např. báseň Labutinka). Původně se sbírka nazývala Slezské číslo a po rozšíření o některé básně dostala jméno, pod nímž ji známe dodnes.
V knize najdeme hned několik typů básní. Prvním z nich jsou intimní básně osobního charakteru, v nichž můžeme najít lásku, ale i zklamání z ní. Druhým typem jsou sociální básně, v nichž autor kritizuje sociální poměry a národnostní útlak. Můžeme zaznamenat negativní postoj vůči poněmčování a popolšťování Slezska. Do třetího básnického typu spadají básně, v nichž můžeme shledat pohled na soudobou českou politiku. Tyto básně jsou hojně naplněné vlastenectvím, jež z básní přímo srší. Dále můžeme shledat básně, v nichž se pojí hned několik básnických postupů, tendencí a poetik, které zvyšují estetickou hodnotu díla. Posledním pátým typem básní jsou ty, jež oslavují některé obce ve Slezsku a na Moravě.
Celá básnická sbírka mě uchvátila a četla se mi téměř sama. Musím říci, že čtení stálo za to a že jsem ráda, že jsem mohla s touto originální básnickou sbírkou přijít do styku. Interpretace byla v některých případech hodně snadná, protože v básních nebylo příliš metafor, avšak některé byly hodně náročné. Jednak jsem si při četbě povšimla pasáží, které byly psány velice volně, nerýmovaly se, ale pak byly takové, které na mě působily až zpěvným dojmem a četly se mi více než dobře. Tato skvělá básnická sbírka, jež mi velice učarovala a ráda si ji přečtu kdykoliv znovu ode mě získává krásných 100 %.
Bibliografické údaje (zdroj: databazeknih.cz):
Žánr:                     Poezie
Rok vydání:           1951, 1. vydání originálu: 1909
Počet stran:       189
Nakladatelství:       Československý spisovatel
Edice:       Dílo Petra Bezruče
Autor obálky:       Oldřich Menhart
Vazba knihy:       vázaná s přebalem
Náklad:        20 750 ks