V soudní síni je často pekelné teplo…

Ignát Herrmann
Ze soudní síně
Ze soudní síněTuto knihu jsem vzala do ruky v rámci povinné četby ke studiu na vysoké škole. Do zkoušek jsem však knihu nestihla dočíst, protože čtení ubíralo jiným směrem. Tudíž se tato kniha dostala na můj seznam přání, které jsem si včerejším dnem splnila a povídky dočetla. Níže se dočtete o mých pocitech, které jsem z četby měla.
K ději knihy: Kniha je složena z 54 povídek z prostředí soudní síně. Jednotlivé povídky jsou vybrány z Národních listů, v nichž autor své příběhy publikoval od roku 1885 do jara 1893.  Jsou řazeny tak, aby se zároveň doplňovaly a dvakrát za sebou se neopakovala jedna zápletka. Každá z povídek je velice zajímavá a svým způsobem kuriózní. Najdete zde loupeže, vraždy a další kriminální zápletky. Můžete zde porovnávat soudnictví v současnosti a dříve. Velice mě zarazila výše tehdejších trestů a když jsem to srovnala s dnešními tresty a morálkou… Více se k tomu vyjadřovat ani nemusím, to si můžete domyslet sami. Prostřednictvím knihy se o tom můžete přesvědčit, popřípadě vyvrátit mé domněnky, sami.
Co se mi na knize líbilo? První, co musím vypíchnout je to, že povídky jsou krátké a obsahují jen nutné údaje o procesech, jichž se bezprostředně týkají. Autor do každého příběhu vkládá zajímavé jazykové prostředky, kterými příběh oživuje. Originalitou slov zabraňuje jejich opakování. V knize se můžeme setkat ještě s přechodníky a dalšími prvky (např. slovní zásobou) historické češtiny. Není toho mnoho a netvoří to žádnou překážku pro dnešního čtenáře. Mohu tvrdit, že se jedná o velice čtivou záležitost české klasiky.
Co se mi na knize nelíbilo? Je to zajímavé, ale v tomto případě nemám knize co vytknout. Líbila se mi a dobře se mi četla. Po pravopisné stránce byla naprosto v pořádku. Dějové linie na sebe krásně navazovaly. A vše to do sebe krásně zapadalo.
Konečné hodnocení knihy: 95 %
Doporučení: Knihu bych určitě vřele doporučila všem, kteří mají rádi klasiku, ale také těm, které čeká maturita a další podobné ,,radovánky”.  Skvěle se čte.
Bibliografické údaje:
Žánr:                        Literatura česká – Povídky
Rok vydání:             1984, 1. vydání originálu: 1984
Počet stran:              264
Nakladatelství: Československý spisovatel
Edice:                      Slunovrat – malá řada
Ilustrace/foto:          Jan Kudláček
Vazba knihy:           vázaná s přebalem
Náklad:                   36 000 ks
ISBN:                     22-086-84
Reklamy

Tajemství dutého stromu

Pod dutým stromem
Vítězslav Hálek

Pod dutým stromemDnes jsem si pro recenzi vybrala klasickou knihu z období 2. poloviny 19. století. Asi si řeknete, jak jsem na daný titul přišla, když není moc známý. Ve výuce literatury 19. století jsme si povídali právě o tomto autorovi. Na příští hodinu jsme si měli načíst povídku Bajrama. Když jsem navštívila Krajskou knihovnu v Liberci, zjistila jsem, že všechny sborníky, které danou povídku obsahují, byly vypůjčeny. Tento malý zádrhel mě však neodradil od toho, abych se šla podívat do oddělení, kde se nacházejí Hálkova díla. Zde jsem našla právě tuto útloučkou a formátově překvapující knihu. Když jsem ji otevřela, byla jsem mile překvapena velikostí písmen.
Dílo (novela) pojednává o životě na vesnici, o radostech a strastech a o tom, zda se s nimi člověk dokáže vypořádat. Hlavním hrdinou je Veník, kterému umřela maminka. Jeho kamarádka Krista, která se také v knize hojně vyskytuje a dalo by se říci, že je druhou hlavní postavou, je sirotkem. V knize je častým motivem smrt a smutek. Dalšími motivy, které se v díle hojně objevují, jsou hudba, zpěv a putování. Putování je projevem romantismu.

Hálkovi nelze odepřít to, že umí krásně popsat přírodu a charakter postav. Při čtení jeho popisů si čtenář může krásně představit, jak vypadá místo, kde se děj odehrává, nebo postavy, které se zde objevují. K tomuto účelu používá prostředků, které čtenáře nenudí. Spíše se v něm snaží probudit zájem.

K ději:
Na začátku nám vypravěč popisuje situaci, kdy dosáhne Veník 12 let věku a začíná pást ovce. Na pastvu si s sebou může vzít housle, které pak v dalším příběhu hrají velkou roli. Na louku, kde pase ovce, za ním přichází každý den Krista. On hraje, ona zpívá. Asi ve čtvrtině knihy umírá Veníkův otec a děti se vydávají na dlouhou pouť. Kam jdou? Jakou roli v příběhu hrají housle? Co se stane s dětmi? Ano, je to spousta otázek, odpověď na ně naleznete právě v této novele.

Můj názor:
Nemám, co bych knize mohla vytknout. Líbila se mi. Líbily se mi popisy, které nebyly nudné. Dále považuji za velké pozitivum to, že autor přesně ví, kdy má do svého díla zakomponovat trošku napětí, kdy ho zvolnit a kdy příběh nechat vygradovat. Knihu bych doporučila všem, kteří si rádi přečtou klasiku a nevadí jim, když je děj smutný.

Bibliografické údaje:
Název: Pod dutým stromem
Autor: Vítězslav Hálek
Nakladatel: České národní knihkupectví, antikvariát a nakladatelství
Místo: Praha
Rok vydání: 1940
Edice: Odkaz národu
Počet stran: 62