Židé vs. Římané

 Válka židovská II.: Zkáza Jeruzaléma
Flavius Iosephus

Pro dnešní recenzi jsem si vybrala knihu, která je opět vhodná pro čtenáře, kteří se zajímají o historii (tentokrát o expanzi Římské říše) a pro studenty historie – zejména starověku. Děj se odehrává v 1. století našeho letopočtu.

Válka židovská IIKnihu jsem četla ze studijních důvodů a myslím si, že můj výběr byl znovu více než dobrý. Opět je středem zájmu mého referátu a musím poznamenat, že jsem zase měla šťastnou ruku ve výběru. Proč? Důvod si přečtete níže.

Když jsem si četbu vybírala, bylo mi řečeno, že je kniha tlustá, čehož jsem se docela zalekla (ne že by mi vadily obsáhlé knížky, spíše naopak, ale referát mám mít příští týden a bála jsem se, že nestihnu knihu přečíst). V knihovně jsem nakonec byla velice mile překvapena. Sice je dílo rozděleno do dvou knih, ale ta, kterou jsem měla číst, má JEN překvapivých 266 stránek poutavého čtení. Když jsem se začetla, nemohla jsem se odpoutat. Na to, že byla kniha napsána v 1. století n. l., tak autor používal velice zajímavých literárních prostředků, které čtenáře vtáhnou do děje. Ano, děj je tu na prvním místě.

Dle názvu byste si mohli myslet, že se jedná o encyklopedii židovského života, opak je však pravdou. Již v úvodu se seznámíte s životem autora a zjistíte, že byl přímým účastníkem děje, který popisuje – jeho dílo je tudíž možné označit jako kroniku židovského lidu sledující 3 roky (70–73 n. l.), během nichž vrcholila válka mezi Římany a Židy. Autor vystupuje v roli vypravěče, ale zároveň i jedné postavy v ději, pokud si knihu přečtete, tak určitě poznáte…

Kniha zachycuje nejen bohatství, kterým oplýval Jeruzalém, ale i zvyky jeho obyvatel. S těmito informacemi se seznámíte nenásilnou formou příběhu. Když se začtete, zjistíte, že některé vlastnosti, které se projevily na postavách, jsou aktuální i pro dnešní dobu – úskočnictví, pýcha, neústupnost, neoblomnost, zuřivost, bojovnost, agresivita… mohla bych pokračovat ve jmenování, ale byl by to dlouhý seznam. Dále je však zachycena i pozitivní schopnost kooperace a ochrany.

Po přečtení knihy na mě padly smíšené pocity, říkala jsem si: Kdo byl vlastně ten špatný? Římané, nebo Židé? Knihu psal Žid, ale z děje čtenáři asi přijde, že se spíše přiklání k taktice a chování Římanů. V některých situacích se mu ani nedivím, protože tolik krutosti, kolik na sobě dokázali Židé napáchat, jsem snad ještě nikdy neviděla. Děj už více nastiňovat nebudu, myslím si, že jsem k němu napsala až příliš. Přesunu se k tomu, co se mi na knize líbilo a co ne.

Líbilo se mi: V knize se mi moc líbilo prolínání jednotlivých dějových linií, které do sebe nádherně zapadaly a utvářely velice zajímavý celek. Otázkou je, zda a do jaké míry bude čtenář ději věřit. Nicméně na mě Flaviovo vyprávění působí velice autenticky.

Nelíbilo se mi: Jediné, co bych dílu vytkla, je jeho členění. Každá kapitola je dělena na odstavce a v každém odstavci jsou uvedena čísla. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, co tato čísla znamenají. Až v konci knihy, kdy jsem narazila na slovník s vysvětlivkami, jsem zjistila, že se jedná o číslování paragrafů, které slouží pro snadnější orientaci ve vysvětlivkách. Autor pak jednoduše napsal, že se dané slovo nachází v dané kapitole a zároveň je připsáno číslo paragrafu.


Orig. název: Flavii Iosephi Opera omnia
Žánr: Literatura světová – Romány historické
Rok vydání: 1992, 1. vydání originálu: 1992

Počet stran: 272
Nakladatelství: Svoboda
Překlad: Jaroslav Havelka, Jaroslav Šonka
Edice: Antická knihovna
Autor obálky: Anna Kubů
Vazba knihy: vázaná s přebalem
ISBN: 80-205-0210-6

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s